Je podle vás vystudovaný obor perspektivní?
Vystudovala jsem Pedagogickou fakultu, obor Sociální pedagogika a volný čas. Bakalářský obor jsem dokončila v květnu 2013. V současné době bohužel v Česku na rozdíl od zahraničí není běžná profese sociálního pedagoga. Podle mě by měl být na každé škole sociální pedagog, který by pracoval na problémech dětí i kolektivu a pořádal preventivní lekce na téma drogy či šikana. U nás jsou absolventi mého oboru zároveň sociálními pracovníky, působí tedy ve státních i neziskových zařízeních.
Jak těžké bylo obor vystudovat?
Nebylo to tak náročné na studování jako medicína či práva, ale měli jsme spoustu praxí, trávili jsme ve škole i víkendy. Říkali jsme si, že by se náš obor měl jmenovat spíše Sociální pedagogika a všechen váš volný čas (úsměv). Nyní pokračuji v kombinovaném magisterském studiu.
Při studiu pracujete?
Ano, týden po státnicích jsem si začala hledat práci, což mi trvalo čtyři měsíce. Nastoupila jsem do trutnovské nemocnice jako administrativní pracovnice. Po čtrnácti dnech se mi ale naskytla příležitost nastoupit do Nízkoprahového zařízení pro děti a mládež, kde pracuji doteď. Myslím, že najít práci je bohužel hodně o štěstí a o známých, stejně jako to bylo u mě.
Co je náplní vaší práce v Nízkoprahovém zařízení pro děti a mládež? Práce s klienty má dvě roviny – první je, aby se děti a mládež „nepoflakovaly“ venku, ale aby svůj volný čas trávily smysluplně. Druhou rovinou je poradenství, kdy s klienty pracujeme individuálně a řešíme problémy od nízkého sebevědomí a problémů se zařazením do kolektivu přes finanční problémy až k domácímu násilí.
Naplňuje vás tato práce?
Ano, je to skvělý pocit, když se můžete radovat z úspěchů vašich klientů. Dobrý pocit je i to, když se před vámi rozbrečí dospělý muž kvůli svému trápení a postupným rozebíráním problému pláč ustupuje.
Máte za sebou ještě další zajímavé pracovní zkušenosti?
Jednou ze zkušeností byla práce na pilotním projektu Komunitní umění, který se realizoval v Brně-Bohunicích. Cílem bylo najít cestu ke svým sousedům. Druhá hodně zajímavá zkušenost přišla díky Masarykově univerzitě a naší katedře. Šlo o studijní stáž v Angole, kde jsem se věnovala vzdělávání animátorů. V Angole se před jedenácti lety odehrávala občanská válka, která je stále vidět a cítit. Je zde vysoká dětská kriminalita, děti jsou často závislé na alkoholu nebo na inhalantech, což jsou různá ředidla a lepidla. Kvalita vzdělání je na nízké úrovni. Typická pro Angolu je vysoká porodnost i dětská úmrtnost z důvodu nízké zdravotní péče. Dětská práce zde není nic výjimečného. Často čerpám ze zkušeností nabraných v tomto státě.
Jaké jsou vaše plány?
Přála bych si získat magisterský titul a najít další práci, protože jsem jen záskok za mateřskou. Chtěla bych si pořídit dvě děti a žít spokojeným životem.
„Využívejte příležitostí, které se k vám dostanou. Radujte se z maličkostí a nezabývejte se malichernostmi.“
VIZITKA
Bc. Anna Štěpánková
sociální pracovník
Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež
www.riaps.cz/shelter
Pedagogická fakulta MU
Sociální pedagogika a volný čas
Trutnov
V zařízení pracuje půl roku.
