Absolventku pedagogické fakulty zaměstnanecký poměr nelákal

Své o tom ví i Ivona Floresová, profesionální tlumočnice a překladatelka z/do angličtiny a němčiny. Právě tyto dva jazyky vystudovala před pěti lety na Pedagogické fakultě. Po ukončení školy se dozvěděla o ročním kurzu konferenčního tlumočení v Praze, který úspěšně absolvovala. Nebylo to ale nic snadného: „Kurz byl dost náročný, a jakmile se někomu podařilo projít obtížnou vstupní zkouškou, čekal jej rok intenzivní dřiny. Ta byla ale vykoupena získáním spousty cenných zkušeností z oboru. Absolvování kurzu vám navíc otevírá dveře do institucí Evropské unie, kde můžete po absolvování dalších obtížných testů působit jako oficiální tlumočník," dodává Ivona. Celkem slušná položka do životopisu, co říkáte? Jenže Ivona se jako spousta mladých absolventů necítila na práci 8/5, tedy klasický zaměstnanecký poměr s osmi pracovními hodinami denně, pět dní v týdnu. Lákalo ji být pánem svého času. Využila tedy toho, že si už dříve zřídila živnostenský list a začala v oblasti tlumočnictví a překladatelství podnikat.

Krušné začátky

„Asi jako v každém podnikání, začátky jsou nejtěžší a chvíli trvá, než se vše dá do pohybu. V ČR ale existuje Registr tlumočníků a překladatelů, který sdružuje lidi naší profese a zpřístupňuje klientům náš kontakt. Po nějaké době si pak vytvoříte okruh stálých klientů, hodně zakázek získáte také doporučením," uvádí Ivona a dodává, že zakázky někdy i odmítá – buďto jsou finančně nezajímavé nebo se nejedná o její pole působnosti, často třeba v oblasti medicíny.

Od zakázky až k tlumočení

Po vyjednání podmínek nastává čas na přípravu. Pokud jde o tlumočení, je nutné dopředu nastudovat slovní zásobu daného okruhu. Tlumočíte- li třeba pro automobilku, připomenete si předtím základní slovní zásobu jako například vznětová jednotka, variabilní zavěšení kol, alifatické uhlovodíky, nemluvě o triviálním pojmu jako senzor opotřebení brzdových destiček. Jak jste nejspíš pochopili, opravdu se nejedná o žádný „piece of cake". V závislosti na tom se pak odvíjí i honorář. Ten činí v případě simultánního tlumočení až 12000 Kč za den. „Většinou jsem po celém dni totálně vyčerpaná. Tlumočnictví po vás narozdíl od překladu vyžaduje neustálou koncentraci, nemůžete ani na chvíli vypnout. To mě na tom ale zároveň baví. Když pracuji, ztrácím pojem o čase. Navíc je pro mě výzvou přenést do tlumočení i nějakou atmosféru, kousek sebe."

Zodpovědná profese

Práce s jazykem pro Ivonu znamená i velkou míru odpovědnosti. Existuje etický kodex, kterým by se všichni profesionálové v této oblasti měli řídit. Někteří tlumočníci také vlastní „kulaté razítko", které je opravňuje pracovat se soudními orgány a pořizovat ověřené překlady. Ti skládají přísahu, v níž se zavazují k čestnému vykonávání profese. Při některých projektech se dokonce musejí tlumočníci zavázat slibem mlčenlivosti, aby nedošlo k vyzrazení obchodního tajemství či jiných interních záležitosti.

Nezávislost je největší plus

Pokud má Ivona bilancovat nad pozitivy a negativy své práce, jasně převažují kladné stránky: „Nestabilita je asi odvrácená strana mince této profese a možná i podnikání obecně – nikdy nevím, kolik zakázek přijde a kdy. Někdy se měsíc nezastavím, jindy už netrpělivě čekám na další nabídku. To, co na své práci ale nejvíc oceňuji, je nezávislost. Já sama si organizuji svůj pracovní život, nikdo mi neříká, co a jak mám dělat nebo kdy si můžu vybrat dovolenou,“ říká Ivona a na závěr dodává: „Asi jsem workoholik, ale z jediného důvodu – moje práce je moje hobby!“