Léto je nejlepším obdobím pro nová dobrodružství. Hodně studentů však namísto cestování a užívání sluníčka musí dát, jak jinak než kvůli penězům, přednost brigádě, která je často od těchto radovánek odstaví. Může to ale být i jinak - cizí země, kultury a sluníčka můžete vychutnávat plnými doušky a ještě za to být placeni. Hlídejte děti v zahraničí, ale doufejte, že budete mít štěstí na rodinu.
Po mnoha prázdninách strávených v kancelářích jsem se konečně rozhoupala k dobrodružnějšímu způsobu pracovního léta. Stala jsem se au-pair. Pro svou letní pohádku jsem si vybrala okouzlující jih Francie, cesta osudu mě konkrétně zavedla do proslulého Saint-Tropez.
Při hledání vhodné rodiny jsem zpočátku vyhledávala agentury jak české, tak francouzské, které zprostředkovávají au-pairkám práci, ale přiznám se, že jsem byla vcelku ztracená. Dnes už vím, že nejlepší je registrace na portálu http://www.aupair-world.net/, kde lze nejlépe najít hostitelskou rodinu nebo naopak – rodina si najde vás. Já svou rodinu našla díky francouzskému kamarádovi, který žije v Praze a rodinu dobře zná – získala jsem tak to, co všem dívkám, které odjíždí do cizí země, chybí – jistotu. Eliminovalo se tak totiž riziko, že po příjezdu mě bude čekat alkoholický pár se sklonem k drogám (v Saint-Tropez žádný div) a spát budu na nafukovací matraci.
Upřímně řečeno jsem na nafukovací matraci sice spala, navíc jsem neměla ani vlastní pokoj a sdílela jsem jej tedy s mým malým svěřencem, ostatní okolnosti mi ale spaní na zemi bohatě vykompenzovaly.
Musela jsem se sice smířit s tím, že rodiče žijí odděleně, proto se budu stěhovat během týdne s dítětem a budu to já, kdo ho bude do obou bydlišť převážet, zato jsem ale k·dopravě dostala Mini Cooper ve verzi kabriolet. Vaření se po mě chtělo pouze minimálně a stejně minimálně bylo nádobí, které jsem každý den umývala. Volný den jsem sice neměla žádný, ale dítě trávilo každý den půl dne ve školce a večery s·rodiči, takže volného času jsem měla dostatek. A takhle to bylo ve všem – musíte si uvědomit, že jako au-pair jste sice vítaným, přesto cizím návštěvníkem rodiny a jste to Vy, kdo by se měl přizpůsobit tempu rodiny.
Nedorozuměním nejlépe předejdete tak, že si stanovíte pevná pravidla hned od začátku, především projděte záležitosti týkající se pracovní doby, volných dnů, výše výplaty a frekvenci jejího vyplácení. Pokud nemáte od začátku ošetřeny tyto body, velmi snadno se stane, že budete mít chuť se sbalit a pelášit přímou cestou domů.
Při hledání práce au-pair přes agenturu budete mít mezi smluvními podmínkami s nejvyšší pravděpodobností nárok na úhradu cestovného od rodiny, jeden volný den v týdnu, nárok na zajištění jazykové školy a její úhradu rodinou a měsíční kapesné ve výši 250 €, což je opravdu směšná částka, zvlášť ve Francii. Není třeba nijak zvlášť podotýkat, že valná část rodin, které si najímají au-pair, zvolí variantu bez smlouvy, ve výsledku jsou na tom lépe přece obě strany.
Vydobudete-li si svá práva u rodiny (já měla to štěstí, že jsem musela své rodině spíš připomínat, že jsem tam kvůli práci a ne na dovolené u moře), můžete ještě narazit na překážky při samotné péči o dítě. To, že s·vámi v·prvních dnech dítě nechce zůstávat, zvláště není-li na au-pair zvyklé, přetrpíte a občas se někde v·koutku vypláčete. Nedivte se ale, že některé národy, ač své děti velmi milují, přistupují k· výchově poměrně laxně a dítě vnímají jako milé zpestření dne, avšak pouze na dvě hodiny denně. Je velmi dobré a žádoucí pochopit, že vaším úkolem není dítě vychovávat, ale pouze opatrovat a dávat pozor, aby si neublížilo.
Toto uvědomění si je prvním krokem k vašemu spokojenému vztahu s opatrovaným dítětem. Lze dobře předpokládat, že mezi vámi vznikne velmi úzký vztah – pokud si s dítětem hrajete, vymýšlíte pro něj aktivity a strávíte s·ním čas tak, jak je běžné vČeské republice, věnujete mu s velkou pravděpodobností mnohem intenzivnější péči, než jsou zvyklí jeho rodiče. Logicky potom při vašem odjezdu nastane situace nepříjemná pro obě strany, kdy se bude stýskat jak vám, tak i dítěti nebo celé rodině. Ostatně je to lepší, než kdybyste po sobě s úlevou práskli dveřmi a byli rádi, že už je v·životě neuvidíte. Ať to dopadne jakkoliv, dělejte všechno proto, abyste ze svého pobytu vytěžili maximum.
Cestujte, studujte cizí jazyk, mluvte s lidmi, zkoumejte místní kulturu – mít placené prázdniny se vám za život už mockrát nepoštěstí.
