Už jste se byli podívat, jak to letos před Vánoci vypadá na náměstí Svobody, Zelňáku nebo Moraváku? Pokud jste tam už zabrousili, možná jste zaregistrovali, že k tamním stánkům patří i prodavači. Jejich zmrzlé prsty vám možná prodaly kelímek punče nebo nějaký ten dárek. Jaké to je, prodávat na vánočních trzích? Pojďme tedy nahlédnout do takového stánku víc zblízka…
Prodávání na vánočních trzích je jednou ze sezónních brigád. Pokud je pod nulou a vaše pracovní doba trvá i víc než dvanáct hodin, vydrží to jen silné nátury. Ne vždy je totiž možné vybavit dřevěné stánky přímotopem. Nejlepší je samozřejmě pracovat tam, kde se dělá nějaké jídlo. Sice vám kamarádi celý měsíc přezdívají klobáso nebo langoši, protože jste tím, co prodáváte, cítit na sto honů, ale je tam nejtepleji a člověk netrpí hladem.
Nejhorší jsou naopak stánky s oblečením, keramikou nebo jinými vánočními hity. Nejenže se nemáte čím zahřát, ale ještě se musíte motivovat k příjemnému vystupování a dobré náladě, abyste přihlížejícím vůbec něco vnutili ke koupi.
Zlatou střední cestou se tak jeví být prodávání punče nebo svařáku. „Není tam tak teplo jako ve stáncích, kde připravují jídlo, ale zase se můžete v průběhu dne lehce prohřívat nápojem, který prodáváte. Ovšem nejde ho pít na litry. Jednak by se to projevilo na kase, a navíc, ač se to nezdá, stoupá taková horká alkoholová směska rychle do hlavy,“ vysvětluje Lukáš.
Jak tedy vypadá takový všední den prodavače vánočního punče? „Dorazíte do stánku asi o půl deváté ráno, protože punč musíte uvařit dřív než se začnou trousit první zákazníci,“ popisuje student. Dnes už se naštěstí tento nápoj nevaří v nějakém kotlíku na plynovém vařiči, ale ve speciální nádobě, kam se nalijí všechny tekutiny. „Poměr surovin je vždy tajemstvím výrobce, ale punč se obecně vyrábí svařením vína a tvrdého alkoholu. Do této směsi se pak přidá koření a ovoce,“ říká Lukáš.
Punč se na stánku vaří průběžně, během celého dne. Prodá se ho totiž velké množství. „Byli i lidé, většinou party kolegů nebo známých, kteří vydrželi popíjet vedle stánku třeba i dvě hodiny. Bavili se, poslouchali hudbu z pódia a odcházeli rozjaření z litru punče,“ směje se Lukáš. Takže někdy se dá na takovém stánku zažít i legrace. „Většinou to tam bylo fajn, protože vánoční atmosféra dělá své, a pokud se prodavač na lidi nemračí, oplácejí mu to také úsměvem a nějakou tou kačkou navíc,“ dodává. Do zakoupeného punče si lidé mohli na Lukášově stánku přidat takové ovoce, na které měli sami chuť. „Nejvíc frčeli pomeranče a jahody, pak si lidé také oblíbili rozinky nebo mandle,“ vysvětluje. Součástí brigádníkovy práce tak může být i příprava těchto surovin. Na stánku pak musí vydržet leckdy až do pozdních večerních hodin. Zavírá se většinou kolem desáté nebo jedenácté večer.
Nevýhodou takové brigády je vedle zimních venkovních podmínek i omezené zázemí pro brigádníky. „Na záchod se chodí do okolních restaurací. Pokud je frmol, nestihnete se kolikrát ani najíst,“ popisuje Lukáš. Podle jeho slov může být někdy velkou nevýhodou i doprovodný program na náměstí. „Ne všichni hudební interpreti na pódiu se dají poslouchat,“ směje se.
Výhodou naopak může být finanční stránka věci. Záleží na tom, zda vás platí od hodiny, nebo od počtu prodaných kusů zboží. Ačkoli průměrná mzda brigádníka na vánočních trzích zohledňuje tvrdé podmínky práce a je o něco vyšší než u normálních brigádníků-prodavačů, díru s nabytými penězi do světa neuděláte. Plat se pohybuje okolo 80 korun za hodinu, takže pokud budete na trzích pracovat po většinu doby jejich trvání, přijdete si asi tak na pětadvacet tisíc korun. Od těchto peněz je ale nutno odečíst ony „nepříznivé podmínky“, dále naprosto zabitý předvánoční čas a možná neúspěšné výsledky z prosincového zápočtového týdne ve škole. Proto se nejedná o brigádu pro každého. Ale odvážnému štěstí přeje, a pokud potřebujete peníze, jděte do toho.
P.S. – Brigáda na vánočních trzích, které jsou umístěny v nějakém vnitřním prostoru, třeba na Výstavišti, má samozřejmě jiné, pozitivnější podmínky práce.
