/ROZHOVOR/ I když se zdá, že je vzdělávací systém v Česku utvořen způsobem, kdy se spíše řídí dle průměrných studentů, existuje soutěž, která tuto teorii vyvrací. České hlavičky je projekt, který usiluje o podporu nadprůměrně inteligentních studentů především středních škol ve všech druzích vědeckých oborů. Připravili jsme vám rozhovor s vítězkou kategorie Merkur – Hanou Lipovskou, jedinou dámskou výherkyní v této kategorii.
Jaký přínos pro tebe měla účast v soutěži a čím se zabývala tvá práce?
Samotná soutěž byla pro mě cenná díky striktní obhajobě práce. V komisi seděli odborníci jako profesorka Hronová, profesorka Říhová nebo doktor Grygar. Mluvit před těmito osobnostmi pro mě byla veliká zkušenost. Moje práce Teorie her v ekonomii byla ještě ryze středoškolskou, a tedy značně nedokonalou prací. Přesto však její jádro – otázka strategií cenové války – nebylo úplně nesmyslné. Právě na tuto část ve své vlastní odborné práci do značné míry, samozřejmě už s podstatně většími znalostmi ekonomie, navazuji.
Přiblížila bys stručně pro „neekonomy", čím se Teorie her zabývá?
Teorie her se zabývá rozhodováním v konfliktních situacích, např. povolební tvorba koalice, vyjednávání kartelu nebo manželská hádka o program na páteční večer. Krásným a velmi praktickým příkladem je otázka, jakou strategii má zvolit člověk, který obědvá se svými přáteli, pokud ví, že se o účet budou dělit rovným dílem. Má si zvolit nejlevnější jídlo z nabídky nebo naopak bude racionální preferovat „kaviár a šampaňské"?
Kategorie Merkur je přímo specializovaná na Ekonomii a podnikání. Věděla jsi už od mala, že toto je přesně odvětví, kterým by ses v budoucnu chtěla zaobírat?
Moje cesta k ekonomii byla velmi typická – nejdříve jsem se zamilovala do matematiky. Byla jsem přesvědčená o tom, že budu studovat obor matematické inženýrství na technice a na ekonomii jsem se jako většina technicky zaměřených lidí dívala s velkým despektem. Na druhou stranu mě však celou dobu zajímala politika. Díky tomu se mi dostala do ruky vynikající kniha Václava Klause Ekonomie a ekonomika.
Co ty sama považuješ za prozatím tvůj největší ekonomický úspěch? Byly to právě České hlavičky?
České hlavičky byly jistě prestižní ocenění, nicméně já si daleko více vážím své činnosti při Katedře aplikované matematiky a informatiky. Už v prvním ročníku mi pan docent Mikulík nabídl možnost spolupráce, což mi otevřelo dveře k zcela jiným výzvám i možnostem. Stejně si cením spolupráce s docentem Jakubem Fischerem, prorektorem VŠE v Praze, který je nejen vynikajícím statistikem a pedagogem, ale díky obrovskému pracovnímu nasazení také mým velkým vzorem.
Nyní studuješ třetí ročník na Ekonomicko-správní fakulty MU. Jak ses rozhodovala při volbě vysoké školy?
Obrovskou výhodou ESF je zázemí poskytované Masarykovou univerzitou. Málokterá škola umožňuje přístup k tak širokému vějíři předmětů napříč studijními obory. Zároveň je naše fakulta stále relativně mladá, takže je možné stavět mnoho věcí na zelené louce. Ze své mimoškolní ekonomické praxe vím velmi dobře, že ekonom bez praktických znalostí kvantitativních předmětů nemá na trhu práce velkou šanci na uplatnění. Naše fakulta však především stojí a padá s vynikajícími lidmi. Nevím, na kolika jiných školách jsou vyučující ochotni věnovat tolik času nepovinným (a tedy i neplaceným) seminářům, konzultacím a spolupráci se studenty.
