/ROZHOVOR/ I když si na začátku můžete připadat osaměle, prázdniny v USA přinesou i řadu pozitiv. Program Work&Travel je určen studentům, kteří se chtějí za prací vydat do zahraničí. Svůj pobyt mohou zpříjemnit cestováním či poznáváním cizích kultur. Především však zlepší své jazykové schopnosti. Andrea Billová, studentka právnické fakulty Masarykovy univerzity, toto zahraniční dobrodružství zažila.
Co tě vedlo k nápadu vycestovat do ciziny?
V minulosti už jsem přes prázdniny párkrát pracovala v zahraničí, ale v USA jsem ještě nebyla. Vždy to bylo jen po Evropě. Tak jsem si stanovila nový cíl - USA. Program Work&Travel je jedna z mála možností, jak se legálně dostat na celé prázdniny do Ameriky, přitom si vydělat nějaké peníze a ještě k tomu procestovat kus území. Samozřejmě se dá do USA vyjet jen na cestování, ale já si myslím, že pro poznání každé země je lepší v ní chvíli žít, a tak poznat život a kulturu lidí okolo sebe.
Co všechno musí člověk zařídit, než se na takovou cestu vydá?
Před přihlášením do mé varianty programu (práci jsem si hledala sama) je potřeba se domluvit se s americkým zaměstnavatelem. To jsem měla usnadněné, protože jsem kontakt na mé potencionální pracoviště získala od kamarádky, a tak jsem nemusela využít nabídky agentury. Pak mě čekal vstupní pohovor, žádost o vízum a samotná cesta do Prahy na ambasádu.
Kde jsi pracovala?
Práci jsem získala v pekárně na maličkém ostrově Block Island, který se nachází kousek od Bostonu u východního pobřeží USA. Prodávala jsem pečivo a většinou k tomu zákazníkům připravovala kávu, neboť tu pije v USA téměř každý a ne zrovna v malém množství.
Jaké byly začátky?
První dva týdny po příjezdu pro mě nebyly vůbec jednoduché. Nejen, že jsem nerozuměla většině zákazníků kvůli jejich přízvuku (na který jsem si ale po čase zvykla), ale také jsem neznala názvy většiny výrobků. Ani jsem tedy nevěděla, co prodáváme. Naštěstí byli ale zákazníci většinou velmi milí a usměvaví, a když nastal nějaký problém, tak se vyřešil klidně a rychle.
Vidíš znatelný posun ve svých jazykových schopnostech v angličtině?
Největší zlepšení jsem zaznamenala ve své konverzaci. Gramatiku perfektně ovládat není třeba, lidé většinou porozumí tomu, co se jim snažíte říci.
Jak na tebe působil západní svět?
Amerika je pro mnoho lidí zemí svobody a naděje, ale já ji tak nevnímám. Pro mě je to země protikladů. Lidé jsou tam velmi přátelští na první dojem, ale málokdo vám řekne svůj opravdový názor a své skutečné pocity. Narazila jsem zde také na spoustu věcí, které jsem znala z amerických seriálů (lidé na ulici s obrovskými kelímky s kávou, párty na pláži, vyvěšené vlajky skoro před každým domem). Pro mě to byla skvělá zkušenost na léto, ale celý život bych tam strávit nechtěla.
Myslíš, že je tato zkušenost pro tebe výhodou do budoucna při hledání zaměstnání?
Zatím nevím, jakou roli bude tato zkušenost hrát při hledání mé budoucí práce, nicméně přínosy to má obrovské. Zejména v tom, že jsem se o vše musela postarat sama, naučit se spolehnout jen na sebe a poradit si i v situacích, kdy si člověk občas připadá ztraceně.
Co vidíš jako největší „mínusy“ celé této zahraniční akce?
Ze začátku jsem byla hodně osamělá, skoro nikoho jsem tam neznala. Dalším záporem byly vysoké vstupní náklady za letenk, poplatek agentuře, vízum. Ty se mi však díky práci v pekárně vrátily. Navíc jsem dva týdny cestovala a nakoupila si spoustu věcí, a i přesto mi zbyly nějaké peníze navíc.
Myslíš, že je nutné, aby každý mladý člověk do zahraničí na nějakou dobu vycestoval?
Nemyslím si, že by to měla být pro lidi povinnost, ne všichni mají rádi cestování, ne všichni na to mají odvahu. Ale domnívám se, že by si to každý, kdo o tom alespoň trochu uvažuje, měl vyzkoušet. Zlepšení jazykových schopností, zážitky, osamostatnění, zkušenosti – zkrátka, toto se v životě nikomu neztratí.
Komu bys cestu do zahraničí za prací doporučila?
Určitě je to ideální pro lidi, kteří nemají strach a chtějí neustále poznávat něco nového. Není třeba se bát, pokud neseženete žádného kamaráda jako spolucestovatele. Všechno se dá zvládnout, jen to chce odvahu. Takže moje rada zní: nebojte a vyrazte za dobrodružstvím!
