O to mít určitou vizi a společnými silami se ji snažit co nejefektivněji naplnit jde vlastně i v „opravdovém“ zaměstnání. Zde už se ovšem jedná o tým profesionálů, kteří před sebou mají řešení větších a závažnějších úkolů. Přesně z tohoto důvodu je proto více než přínosné zapojit se už na škole do chodu organizace vedené studenty. Takové spolky mají totiž ve většině případů stejnou organizační strukturu jako leckterá firma a zkušenostmi v ní nabyté můžete později zabodovat například u přijímacího pohovoru.
Od studentů k doktorům
Své o tom ví i Kristina Vanková, čerstvá absolventka Masarykovy Univerzity. Téměř po celý svůj univerzitní život byla zapojena do chodu Mezinárodního studentského klubu MU (International Student Club – dále ISC), který se stará o zahraniční studenty. Nyní pracuje ve zdravotnickém zařízení jako koordinátorka projektu, který umožňuje studijní pobyty doktorů ve Spojených státech amerických. Jak sama zmiňuje, členství ve studentském klubu jí v podstatě otevřelo dveře na trh práce. „Musím říct, že doteď těžím z toho, že jsem byla součástí ISC. Vyzkoušela jsem si členství v boardu, fundraising, ale také jaké to je organizovat nejrůznější akce. Zkušenost s tím, jaké problémy po příchodu do Brna řeší výměnní studenti, mi pomohly lépe uchopit přípravu stážistů před odjezdem.“
U pohovoru pomohly zkušenosti
Svůj úspěch při dvoukolovém přijímacím pohovoru, který musela Kristina absolvovat, přičítá částečně i tomu, že zde mohla prezentovat dovednosti získané v ISC. „Byla jsem schopná pojmenovávat konkrétní situace z ISC, při nichž jsem využila kompetence, které by koordinátor měl mít. Příklady kde a jak jsem potřebné dovednosti uplatňovala, byly pro mě tedy ohromný zdroj zkušenosti a na výsledku přijímacího pohovoru se to jistě odrazilo.“ A jak se Kristina o pracovní pozici vlastně dozvěděla? „O nabídce mi řekla kamarádka, která věděla, že končím školu a na projekty právě někoho hledali. Dala mi echo, já zkusila jít na pohovor a vyšlo to.“
Nácvik ve studentském spolku, v práci už naostro
Shodou okolností je Kristinina kamarádka také bývalou členkou ISC. Právě v ISC se obě seznámily a pracovaly na společných projektech. Nyní už jsou kolegyněmi v pravém slova smyslu. I ona souhlasí s tvrzením, že členství ve studentském spolku jí pomohlo v přípravě na budoucí zaměstnání. „V ISC jsem se naučila pracovat s lidmi, koordinovat projekty, organizovat velké akce. Určitě také čerpám ze znalosti angličtiny, která byla při komunikaci se zahraničními studenty nutností,“ dodává Zuzana Vašíčková, která pracuje jako asistentka grantové podpory. V otázce jak se liší současná práce od práce pro studenty, se obě shodují. „Když se něco v organizaci nepovede, škody jsou vždy minimální, protože jde spíše o práci, která přináší dodatečné extra výstupy. V opravdové práci je to už větší zodpovědnost. Musíte si dávat dvakrát větší pozor, protože každá chyba má reálný dopad na finance a lidi, pro které koordinujete stáž," dodává Kristina. „Současná práce je sice placená, ale méně zábavná," přidává se s úsměvem Zuzana. No a co myslíte? Není lepší si to nejprve zkusit nanečisto a zároveň užít trochu legrace? Já myslím, že určitě!
A kde najít studentskou organizaci, která vám bude vyhovovat? Třeba na akci Jarmark spolků 2015.
