Švarc systém je způsob podnikání, kdy podnikatel k výkonu práce namísto zaměstnance pověří jiného podnikatele. Název Švarc systém je odvozován od osoby Miroslava Švarce, který s tímto způsobem podnikání v ČR po roce 1989 začal. V České republice je ale tento způsob „zaměstnávání“ živnostníků nelegální a hrozí za něj pokuty. Přesto je populární, zejména kvůli finanční výhodnosti pro obě strany.
Švarc systém je v současnosti zakázán prostřednictvím § 3 zákoníku práce, který stanovuje, že „závislá práce může být vykonávána výlučně v pracovněprávním vztahu podle tohoto zákona, není-li upravena zvláštními právními předpisy 2). Základními pracovněprávními vztahy podle tohoto zákona jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.“ To znamená, že zaměstnavatel je povinen přidělit práci přednostně zaměstnanci – osobě, se kterou má sjednánu pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce, nikoli druhému podnikateli – osobě mající živnostenský list.
Pro podnikatele je ekonomicky, právně i administrativně jednodušší zaměstnance nemít a výkon práce svěřovat osobám s živnostenským listem, se kterými namísto pracovněprávního vztahu uzavře vztah obchodněprávní. Podnikatel-pracovník tak fakticky vykonává činnost, jakou by vykonával jako zaměstnanec, ačkoli právně zaměstnancem není.
Švarc systém podnikateli výrazně ulehčuje jak administrativní, tak ekonomickou a právní situaci – ušetří totiž jak na vysokých daních, které by musel za zaměstnance odvádět, tak na sociálním a zdravotním pojištění.
Pracovník není chráněn jako zaměstnanec, nepřináleží mu tedy např. odstupné, nemá nárok na dovolenou, není chráněn v době mateřství či nemoci, není chráněn ustanoveními zákoníku práce o výpovědi, o pracovní době, práci přesčas apod. Musí si dále sám zajišťovat odvod sociálního a zdravotního pojištění a podávat daňové přiznání.
Jak poznat, že jste právě vy pracovníkem Švarc systému nebo že je vám taková práce nabízena? Nemáte uzavřenou pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti ani dohodu o provedení práce se zaměstnavatelem, přesto:
• Pracujete v místě podnikání zaměstnavatele
• K práci využíváte zaměstnavatelovi prostředky (počítač, stůl, materiál)
• Jste přímo a pouze podřízeni jeho příkazům
• Zaměstnavatel vám určuje pracovní dobu
• Jste omezování ve výkonu této práce pro další osoby
Ne všechna externí spolupráce je ovšem Švarc systém, zejména pak ne ta, která je vykonávána pro chod společnosti a nemá nic společného s předmětem podnikání této společnosti (např. účetnictví pro společnosti zabývající se pěstováním jablek).
Podnikateli provozujícímu Švarc systém hrozí pokuta ve výši 250 tis. až 10 miliónů Kč nebo také výlet za mříže, pracovníku pak pokuta až do 100 tis. Kč. Do boje se Švarc systémem vyráží 400 pracovníků Státní úřadu inspekce práce.
Mohlo by se říci, že když je Švarc systém založen na smluvním principu, kdy se strany mohou dohodnout tak, aby dohoda vyhovovala rovnoměrně oběma stranám, nemůže být o nevýhodách pro pracovníky řeč. Dnes, v době, kdy je o práci nouze, a kdy člověk často stojí před rozhodnutím pracovat na „živnostňák“ nebo nepracovat vůbec, je ale situace jiná. Hrozí nebezpečí, že budou lidé pracovat za podmínek nadiktovaných podnikatelem, bez právní ochrany a bez jistot. Stát tuto formu podnikání zakazuje z důvodu krácení příjmů státní pokladny.
