V čem je brněnská fakulta jedinečná v porovnání se sportovními fakultami v Praze a Olomouci?
Samozřejmě nikdy nedoženeme historii, ale my jsme si od začátku řekli, že nepůjdeme jen tradiční cestou tělocvikářů a trenérů, ale máme studijní programy, které nejsou v ČR a troufám si říct ani jinde ve světě. Jde o vzdělávání rozhodčích kolektivních sportů, o Speciální edukaci bezpečnostních složek (SEBS) bakalářské a navazující studium či obor regeneraci a výživu ve sportu. Právě tímhle jsme odlišní alespoň od zmiňovaných fakult. Klasičtí tělocvikáři vznikají i jinde na pedagogických fakultách v Hradci Králové, Českých Budějovicích či Plzni.
Jsou tyto obory pro maturanta největší lákadlo, proč mají jeho kroky směřovat na FSpS?
Musí mít hlavně sport rád, pro některé se sport stane nejen koníčkem, ale i zaměstnáním. Je plno aktivních sportovců, kteří skončí a věnují se něčemu jinému. Rozhodujícím bývá období dospívání. Pokud sportovci nejdou na naši fakultu a zamíří jinam, v podstatě to znamená konec s vrcholovým sportem. Naše fakulta nabízí studentům prodloužení sportovní kariéry, neboť jsme k nim velmi vstřícní, na druhou stranu musí splnit všechny požadavky.
A co vaši absolventi, jak se uplatňují?
Máme velkou výhodu v tom, že naši studenti jsou kreativní. Plno absolventů nepracuje v odvětví, které vystudovali, ale dokazují, že se umí přizpůsobit trhu. Mě to moc netěší, protože si myslím, že péče vyučujících, kterou jim věnovali na budoucí učitelskou roli je jedinečná. Stát do nich investuje nemalé prostředky a oni nakonec jdou do jiného odvětví.
Proč?
Jdou zkrátka za lepším. Jsou připraveni na určitou profesi, ale naláká je profese lépe finančně ohodnocená a to, že mají vysokoškolské vzdělání, je opravňuje se přihlásit do jakéhokoliv výběrového řízení.
Studenti si FSpS vybírají spíše proto, že je to baví a nechtějí se sportem živit v budoucnu?
Sport je fenomén, který byl, je a bude. I ve sportu se točí významné finanční prostředky. A když se z koníčku stane i vaše zaměstnání, málokdo by měnil. Na druhou stranu nemůžete jako živitel rodiny přijít domů se šestnácti tisíci a říct: Mě to baví, ale nemáme z čeho žít. Je tedy důležité motivovat i finančně. Ale doba se mění, dříve jsme měli problém s nabídkou oborů, usilovali jsme, aby se k nám vůbec lidé přihlásili. Dnes je trend opačný, zvýšila se míra nezaměstnanosti a zaměstnavatelé si vybírají do firem specialisty.
A jak to je u vás se specializací, spolupracuje fakulta s některými firmami či orgány, aby se absolventi lépe uplatnili?
Určitě. Příkladem je obor SEBS, se kterým jsme byli úspěšní i mezi evropskými projekty. Uplatnit se mohou ve státní sféře, v bezpečnostních agenturách či městské policii. Takto vzdělaný student si u nás zvyšuje kvalifikaci.
A co vy? Kdybyste se vrátil do svých studentských let a existovala by FSpS, vybral byste si ji?
Když jsme na střední škole vyplňovali dotazníky, napsal jsem, že bych chtěl být učitelem tělesné výchovy. A můžu vám říct, že jsem nikdy nelitoval a zvolil bych si ji, i když za mě ještě neexistovala. Až skončím ve funkci děkana, těším se, že se budu moct znovu více věnovat studentům. Učení mě vždycky bavilo a nic se na tom nezměnilo.
