/Speciál: HOVORY S ABSOLVENTY/ Poslechnout si ho můžete na půdě brněnské bohemistiky, kde přednáší o současné české literatuře. K vidění je v televizi, ať už při vyhlašování cen Magnesia Litera, nebo při protestech proti zvyšování DPH na knihy. Pokud do Nakladatelství Host pošlete svůj rukopis, o jeho vydání, či nevydání nejspíš rozhodne právě on. Řeč je o Miroslavu Balaštíkovi, šéfredaktorovi revue Host a zároveň spolumajiteli stejnojmenného nakladatelství.
Vraťme se nejprve k tvým začátkům na univerzitě – jaký obor jsi vystudoval a kdo na tebe tehdy nejvíce zapůsobil?
Na fakultu jsem nastoupil v roce 1990, a tak samozřejmě nejvíc vzpomínám na porevoluční atmosféru a euforii, která zde vládla. Na školu se vraceli lidé, kteří dříve nesměli učit, a každý týden se před nabitými posluchárnami objevil nějaký známý disident nebo exulant. Jako studenti jsme hltali všechno zakázané a do rána se vášnivě přeli o Kunderu, Škvoreckého nebo Vaculíka. Studoval jsem bohemistiku a dějepis, který jsem posléze vyměnil za filozofii. Nejvíc mne tehdy ovlivnily přednášky a semináře literárních teoretiků a kritiků Zdeňka Kožmína, Milana Suchomela a Jiřího Trávníčka. A na jazyce hodiny Mirka Čejky.
Jaké byly začátky v Hostu? Chtěli jste s Tomášem Reichelem navázat na jeho tradici, nebo ho vést svou vlastní cestou?
Časopis jsme převzali od Igora Fice, který byl jeho prvním porevolučním šéfredaktorem. Potkali jsme se v hospodě někdy v roce 1991, začali jsme do časopisu psát a potom ho i redigovat. Tehdy Host vycházel nepravidelně a jeho náplň tvořily hlavně velké teoretické studie, tematické bloky o zakázaných nebo neznámých autorech a také nově vznikající poezie. V roce 1995 Igor odešel a my jsme se po dlouhých diskuzích rozhodli, že to změníme. Seženeme granty, začneme vycházet častěji a pokusíme se udělat regulérní literární měsíčník, který bude více sledovat současné literární dění, bude publikovat více recenzí, rozhovorů, reportáží a podobně. Což se nám podařilo po několika letech uskutečnit. Co se týká nakladatelství, to jsme „koupili“ od Dušana Skály za flašku Jacka Danielse v roce 1995. Začínali jsme úplně od začátku a první námi vydanou knihou byla básnická sbírka Petra Čichoně.
Ve vedení Hostu figuruješ už šestnáct let. Co vnímáš jako největší posun za ta léta?
Největší změnou asi bylo rozhodnutí, že časopis a nakladatelství nebudeme dělat jako zálibu, jak tomu bylo na začátku, ale chceme být profesionální podnik. Pak už se to všechno nabalovalo jako sněhová koule. Po několika letech, kdy jsme vydávali prakticky pouze poezii, jsme rozšířili ediční záběr také na českou prózu, literární teorii, esejistiku a později také na překladovou literaturu. Zpočátku nevíte o podnikání nic a nedokážete si to ani moc představit. Ale máte sny a plány a hlavně chuť a výdrž je realizovat. Vlastně jsme to ani nenazývali podnikáním, chtěli jsme jen dělat literaturu.
Jak na tebe působí dnešní studenti? Jsou jiní než vy v době, kdy jste s Hostem začínali?
Určitě ano. Jsou sebevědomější, pragmatičtější a ti nejlepší možná i chytřejší. Problém ale je, že po zavedení bakalářského systému se více rozevřely vzdělanostní nůžky a vedle několika výjimečných jedinců se celkově průměr stále snižuje. Vysoká škola dnes začíná na magisterském stupni, to, co je před tím, je jen pomaturitní dovzdělání. To je ale vina systému vzdělávání, nikoliv studentů. U nich mi jako problém přijde, že jsou stále méně vášniví: mají méně naivních ideálů a méně nadšení a radikalismu je prosazovat. Ani vysoká škola už pro ně není elitním společenstvím, ale pouhou výdejnou diplomů.
Když jste „přebírali“ Host, bylo vám lehce přes dvacet. Co bys doporučil studentům, kteří v tomto věku chtějí začít s podnikáním nebo jinou prací, a přitom studují?
Není to pochopitelně cesta pro každého, ale zvládnout se to dá. Nemyslím, že by měli hned zakládat firmy, ale rozhodně se pokoušet získávat zkušenosti v oboru. Pochopitelně za předpokladu, že jde o stejný nebo podobný obor, jaký studují na vysoké škole.
Ne všichni absolventi najdou uplatnění v oblasti, z níž mají diplom. Co bys radil studentům, kteří o práci v oboru stojí?
Co možná nejdříve se začít věnovat tomuto oboru i mimo školu. Například u studentů literatury zkoušet psát recenze do časopisů, domluvit si stáž v novinách nebo v nějakém nakladatelství, a být připraven na to, že to ne vždy vyjde a že ne za všechno musí dostat zpočátku zaplaceno.
Vizitka Miroslava Balaštíka
Fakulta: Filozofická fakulta MU
Obor: Současná česká literatura
Rok absolutoria: 2008
Získaný titul: Ph.D.
Bydliště: Brno
Pracovní pozice: šéfredaktor a spolumajitel
Firma: Host – vydavatelství, s.r.o.
Článek byl uveřejněn v brožuře Jdi pracovat 01/2011 v seriálu HOVORY S ABSOLVENTY. Tištěné Jdi pracovat! je ke stažení zde.
