/ROZHOVOR/ Absolvováním doktorandského studia zvyšujete svoji kvalifikaci, získáváte více zkušeností, ale třeba i čas na rozmyšlenou, jakou cestou se přesně v životě vydat. Je však doktorský titul vždy výhodou? Co všechno doktorandské studium obnáší a jaké uplatnění na trhu práce mohou najít matematici? O tom ví své doktorand programu Aplikovaná matematika Stanislav Abaffy.
Pocházíš ze Slovenska. Proč ses rozhodl studovat v Česku na MU?
Rozhodujícím faktorem byla vyšší kvalita vysokoškolského studia v porovnání se slovenskými vysokými školami a samotná prestiž MU mezi univerzitami nejen na Slovensku či v Česku, ale i v Evropě.
Jaká byla tvá očekávání, co se týče náročnosti studia matematiky?
Studium matematiky na přírodovědě MU není rozhodně jednoduché, což jsem očekával, ale je určitě zvládnutelné. Rozhodující je podle mě první ročník, kde se ukáže, zda je daný student schopen zvládnout za kratší čas větší množství učiva. Většina studentů, kteří zvládnou nástrahy prvních dvou semestrů, se dostane k bakalářským i magisterským státnicím.
Uvažoval jsi už na začátku studia o postgraduálu?
Přiznám se, že nad doktorským studiem jsem začal uvažovat až v posledním ročníku magisterského studia. Důležitou roli sehráli kamarádi a rodina – především tatínek, s kterými jsem o dalším studiu diskutoval a probíral všechny výhody a nevýhody.
Co bylo rozhodujícími důvody pro pokračování ve studiu?
Jedním z důvodů byla situace na trhu práce, která se po finanční krizi jen pomalu dostává do starých kolejí. Další nezanedbatelnou skutečností jsou skvělí lidé, kteří na naší katedře pracují a studují.
Jednou z povinností doktoranda je i výuka mladších vysokoškolských studentů. Jaké předměty učíš a jaké zkušenosti ti to přineslo?
V tomto semestru jsem cvičil Základy využití počítačů, v dalším semestru mě čeká 10 hodin výuky pravděpodobnosti a statistiky na FI a ESF. Přineslo mi to hodně – hlavně jsem si musel zvyknout na opačnou úlohu než doposud, tedy stát před studenty a snažit se je naučit nové věci, což není až tak jednoduché.
Co dalšího musí doktorand splnit pro úspěšné ukončení studia?
Kromě povinné výuky je to i aktivní účast na konferencích, tedy s příspěvky, z toho alespoň jeden příspěvek na mezinárodní konferenci, příspěvky v odborných časopisech, příprava dizertační práce a samozřejmě i absolvování povinných předmětů.
Máš představu o tom, jaké procento z ročníku průměrně pokračuje v doktorandském studiu?
Z mého magisterského studijního oboru to bylo 40 %. Celkově za program Aplikovaná matematika je to obtížné určit, protože ne všichni pokračují na PřF, ale někteří i na ESF. Tento rok bych ale tipoval 20–30 %.
Myslíš si, že ti toto studium otvírá větší pracovní možnosti?
Určitě ano, za čtyři roky je dost času na získání nových kontaktů. Mimo to mám stále možnost zapsat si zajímavé předměty, které jsem během studia neabsolvoval, ale které by mohly být při hledání práce užitečné.
Kvůli vyššímu titulu poskočíš v platebních tabulkách. Často se stává, že zaměstnavatelé přijmou pracovníka s nižší kvalifikací, aby nemuseli platit tak vysoké mzdy. Nemáš strach, že kvůli této skutečnosti budeš mít větší problém se sehnáním pracovního místa?
Samozřejmě jisté obavy jsou, ale na druhou stranu je třeba říct, že pokud je člověk šikovný a naučen tvrdě pracovat a daná firma v něm vidí perspektivního zaměstnance, mzdové náklady jim v krátké době mohu vrátit jiným způsobem.
Absolvoval jsi během studia nějakou praxi z oboru nebo stáž? Nemyslíš, že by praxe měla být povinnou součástí výuky?
Ano, statisticky jsem zpracoval tři výzkumy uskutečněné v rámci dizertačních prací doktorandských studentů MU. Myslím, že odborná praxe by měla stejně jako na ESF i u nás patřit k povinným nebo povinně volitelným předmětům. V současnosti vyžadují zaměstnavatelé praxi v daném oboru, takže by to pro studenty byla určitě velká pomoc do budoucna.
Myslíš, že je po matematicích velká poptávka, co se týče zaměstnání?
V současné době je především zájem o studenty technicky orientovaných směrů, jsme tedy trochu v pozadí. Matematiku sice najdete téměř v jakémkoli oboru, ale někde máme oproti absolventům informatiky nevýhody – např. v pokročilosti znalostí programovacích jazyků. Ale pracuje se na tom, aby tento problém byl na katedře co nejdříve vyřešen.
V jakých typech zaměstnání se matematici mohou uplatnit?
Absolventi programu Aplikovaná matematika svoje znalosti uplatní ve finančních institucích, např. jako úvěroví analytici. Obecně matematici najdou uplatnění v pozicích, kde využijí schopnost převést reálný problém do světa čísel, vyřešit ho a srozumitelně interpretovat výsledek. Z vlastních zkušeností ale vím, že zaměstnavatelé jsou schopni absolventy jakékoli vysoké školy přeškolit na požadovanou pracovní pozici.
Kde bys rád po studiích pracoval?
Určitě bych se nebránil pozici analytika v nějaké firmě, ale bude záležet na situaci na trhu práce. Pokud se situace nezlepší, je možné, že budu pracovat na typově odlišné pozici.
{jcomments on
