Vojna x studium
Na tehdy vyhlášené obchodní akademii odmaturoval doslova s odřenýma ušima. Aby nemusel na vojnu, začal studovat na České zemědělské univerzitě. Vydržel tam však jen rok a po teoretickém zvládnutí chovu hospodářských zvířat a pěstování zemědělských plodin Petr Polánka na vojnu stejně nastoupil.
Vytěžit co nejvíc
Po pár letech u společnosti zaměřené na zdravotnické zásobování se rozhodl dát vysoké škole druhou šanci. Kvůli své zálibě v historii zvolil studium historie a archeologie v Brně. Jeho romantické představy o studiu se ne zcela naplnily, přesto z něj vytěžil řadu pozitiv. Kromě studijního pobytu ve Španělsku to bylo především seznámení se s mnoha zajímavými lidmi.
Na základě těchto známostí získal řadu rozličných brigád. Nejčastěji chodil s partou kluků stěhovat, podílel se na finálním úklidu shopping parku Olympia či údržbě městské zeleně v Brně, vyplňoval dotazníky pro marketingový průzkum trhu, pracoval i pro reklamní agenturu a k tomu prošel nepočítaně "nárazovek".
"Často se stalo, že někdo přišel a řekl: Zítra tam a tam něco je, na pár hodin za tolik a tolik, jdeš? Kolikrát jsem tak viděl a zjistil věci, se kterými bych se jinak celý život nesetkal. Důležité je také snažit se a pracovat s elánem, přinést dobrý nápad, každý zaměstnavatel odmění iniciativu. Na brigádách třeba tím, že se příště ozve zase."
Cesta práva
Historii se rozhodl nedokončit, po získání diplomu z archeologie ale jeho působení na vysoké škole neskončilo. Ve čtvrtém ročníku jeho kamarád přišel s nápadem na studium práv. "Do té doby jsem o tom měl představu dost zkreslenou, totiž že to studují jen týpci v kvádrech, navíc schopní všech křiváren," dodává po letech s úsměvem. Uvědomil si, že například ochrana kulturních památek je celkem netradiční zaměření a může mu umožnit lepší uplatnění než třeba advokátovi.
Již během studií začal pracovat u archeologické společnosti Archaia Brno. Nejprve jako brigádník, po zakončení studia archeologie jako zaměstnanec. I když tomu moc nevěřil, úspěšně zakončil i práva. "Poté jsem nastoupil jako zástupce ředitele Vyšší odborné školy restaurátorské v Brně s představou, že upotřebím znalosti z obou oborů," říká Petr.
Brzy ale zjistil, že práva člověk rychle zapomíná, když se jim nevěnuje. Přišlo mu líto řady probdělých nocí strávených nad učivem, opustil proto práci zástupce ředitele a pustil se do rozvíjení svého právnického zaměření. Nastoupil jako koncipient, prošel tříletou koncipientskou praxí a udělal si advokátní zkoušky. Kromě toho studoval externě doktorát na archeologii.
Carpe diem
Se zkušenostmi Petra Polánky a dalo by se i říci trochu "neposednou" povahou, se dá ale očekávat, že kolonky v jeho životopise se budou rozrůstat o další zajímavé údaje. Nedávno například složil kapitánské zkoušky na jachtu. Aby nezahálela ani jeho fyzická stránka, pomáhá známým například s rekonstrukcemi bytů a domů nebo úpravou zahrad.
A jaký je jeho recept? "Studium na vysoké pro mě bylo neustálým střídáním školy a práce. Ale oboje se dalo ovlivňovat, naplánovat, včas zabrat, aby pak člověk mohl polevit. Proto si myslím, že s rozvahou lze studium projít pod heslem Carpe diem." A stejně tak postupuje i v postudujním životě. A zatím celkem úspěšně.
