1. Podle čeho tedy vybíráte mezi absolventy, kteří nikdy nepracovali?
2. Co byste takovému absolventovi doporučili?
3. Před čím byste jej naopak varovali?
2. Minimálně pracovat na jazycích. Znalost jazyků je benefitem pro většinu zaměstnanců, a uchazeč tak zvyšuje svoji šanci na trhu práce. Další věc, jež dokáže zaujmout, je informovanost uchazeče o pozici nebo o společnosti, u které se o pozici uchází. Na přijímacích řízeních zaujme i nadšení pro studovaný obor, které se odráží mimo jiné v nadstandardních znalostech v daném oboru.
3. Před nečinností v průběhu hledání práce.
2. Určitě bych doporučila aktivní přístup, a to ve všem, co dělá. Během studia mohu doporučit zahraniční pobyt – ať už studijní, nebo pracovní. Na samotný pohovor je také dobré se připravit, seznámit se s firmou, pozicí a průběhem výběrového řízení.
3. Před očekáváním, že mít „titul“ stačí k tomu, aby se o mě zaměstnavatelé poprali. Někteří absolventi stále podceňují znalost cizího jazyka. Alespoň jeden cizí jazyk je nutnost.
2. Ať se kromě svého studia snaží získat také zkušenosti pracovní z různých oblastí. Jakákoliv pracovní zkušenost mu dá návyky, které jeho budoucí zaměstnavatel může rozvíjet, může na nich stavět. Důležité je umět prodat svoje zkušenosti z pohledu na konkrétní pracovní pozici, na kterou se hlásí. Proto je také podstatné umět správně napsat svůj životopis, který by měl být psán na konkrétní kompetence, které jsou pro každou pozici rozdílné. Správným napsáním životopisu se pak odlišuje od konkurence na trhu práce.
3. Varuji před pasivitou studenta a nezájmem o svět kolem sebe. Zároveň je důležité přicházet na pohovory s trochou pokory. Není kam spěchat. Vypracovat se na manažera Vám může zabrat i deset let a není to nic špatného. Nelze mít všechno hned.