Jaké brigády měli studenti před 30 lety?

Jako první práci na vysoké škole jsem během prázdnin dělala u benzinové pumpy. Tam jsem chodila s kýblem a myla řidičům okna, i když byla čistá. Aby se mě zbavili, dávali mi do nastrčené kapsy drobné. Oficiální honorář nebyl nijak závratný, ale každý peníz se hodil.

Zcela výjimečná po finanční stránce byla brigáda v novinovém stánku. Získaly jsme s kamarádkou budku naproti Grandu. V té době to bylo velmi lukrativní místo na prodej novin a cigaret. Ráno jsem nastupovala kolem páté hodiny ranní a prodávala denní tisk do práce pospíchajícím lidem. Po obědě mě střídala kamarádka, která pracovala asi do 18. hodiny, a pak odnášela tržbu na poštu na nádraží.Koncem měsíce jsme dělaly takzvanou remitendu, neboli spočítaly neprodaný tisk. Tím však moje brigádnická aktivita skončila, protože jsem dodělávala školu s miminkem a tudíž bez brigád.

Pokud si dobře pamatuji, tak za nás ta nutnost sehnat brigádu byla mnohem menší, než je nyní. My jsme měli vše zdarma. A pokud jsme dosáhli na prospěchové stipendium, tak to byla úplná pohoda. Pravděpodobně trochu složitější to měli ti, co byli z daleka a bydleli na kolejích. Ti občas nějakou brigádu měli. Většinou ovšem nárazovou a nepravidelnou.

Co ale fungovalo, byly brigády zařízené školou, například chmel. Jak zavěšování, tak potom česání. Moje nejzajímavější práce probíhala v rámci takzvané. „Mezinárodní komise“. To byla skupina lidí, která se starala o zahraniční studenty, kteří přijeli na stáž, nebo jen tak na návštěvu. Na základě této práce jsem jela na pět týdnů na brigádu do Ruska. Opravdu vzácná zkušenost a na tehdejší dobu i dobře honorovaná. Co se týče pravidelných brigád, tak si nevzpomínám, že by někdo z mých přátel chodil během školního roku někam pracovat.

Jak se hledalo studentům zaměstnání v letech 1986 a 1992?