Studenti mají možnost pracovat na černo, na dohodu o provedení práce, na dohodu o pracovní činnosti nebo si založit živnost a začít podnikat. Možností, jak si během studií přilepšit, mají tedy několik. Podívejme se na jednu ze zmíněných variant, totiž na podnikání studentů. Dozvíte se jeho klady a zápory vymezené oproti dalším formám studentského přivýdělku.
Rozjíždíte-li vlastní živnost, měli byste být samostatní a houževnatí, oplývat dobrými nápady, které by se daly úspěšně realizovat, neustále aktivně vyhledávat nové zakázky a samozřejmě, především věřit sami sobě. Tato forma studentského přivýdělku není pro každého, neboť, jak se říká, každý je jiný a má vlastní nároky a požadavky. Pro někoho, například pro individualistické a kreativní jedince, je podnikání šité takřka na míru. Někdo je naopak spokojenější, když si najde stabilní brigádu, na kterou pravidelně dochází a pracuje podle pokynů zaměstnavatele.
Proč podnikat?
* Jste-li studentem střední či vysoké školy a je vám mezi 18 a 26 lety, jste považováni za osobu samostatně výdělečně činnou (OSVČ), která vykonává vedlejší činnost. Proto, na rozdíl od OSVČ vykonávajících činnost hlavní, nemusíte platit měsíční zálohy na zdravotní a sociální pojištění. Zdravotní pojištění platíte pouze ze skutečně dosaženého zisku vždy po skončení kalendářního roku.
* Student je zpravidla sám svým zaměstnavatelem i zaměstnancem. Sám oslovuje potencionální klienty, a tak si vyhledává i potencionální zakázky, na kterých většinou pracuje na místě a v·čase, které si sám určí. Samozřejmě, v·průběhu školního roku nebo semestru toho nenapracuje přespříliš, ale může si tímto způsobem vytvořit síť klientů, kteří mu mohou „dohodit“ více zakázek v době, kdy bude mít volněji (třeba o prázdninách nebo po konci zkouškového).
* Díky tomu, že je student OSVČ, se mu příjmy, které obdržel za poskytnutí určitých služeb svým klientům, přímo nedaní (tj. přímo se neodvádí daň z·příjmu), jako je tomu v·případě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. Navíc si náklady, které pořídíte i do podnikání (například notebook, foťák nebo kancelářské potřeby), snižujete zisk, tudíž i daně.
* Jako OSVČ můžete odpracovat neomezený počet hodin týdně. Nejste tedy omezeni tak jako v·případě dohody o provedení práce, kde se podpisem zavazujete, že odpracujete maximálně 150 hodin ročně. Tento typ dohody se tedy spíše hodí pro nárazové brigády. V·případě sepsání dohody o pracovní činnosti jste také časově omezeni. Můžete odvést práci, jejíž rozsah nepřekročí v·průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby (tj. do 20 hodin týdně).
Proč radši nepodnikat?
* Chcete-li si založit živnost, musíte při registraci na živnostenském úřadě zaplatit poplatek 1 000 Kč.
* Sami si vedete účetnictví. To znamená, že si třeba v excelu (nebo nějakém účetním programu) evidujete svoje příjmy a výdaje. A samozřejmě, sami si v březnu za předchozí kalendářní rok podáváte daňové přiznání, což pro někoho může být velice nepříjemná a stresující záležitost.
* Pokud se pro provozování živnosti rozhodnete, i když jste mladší osmnácti let, musíte se domluvit s plnoletou osobou, která vám bude dělat odpovědného zástupce.
* Přesáhne-li váš zisk 56 000 Kč ročně, musíte za uplynulý kalendářní rok doplatit sociální pojištění. V následujícím roce budete navíc pravidelně platit měsíční zálohy. Měsíční zálohy na sociální pojištění OSVČ vykonávající vedlejší činnost dosahují minimální výše 693 Kč. Od plateb za duben 2011 se tato hranice posouvá na částku 723 Kč.
* Rozhodně si jako studenti neplaťte nemocenské pojištění! Od 1. ledna 2011 totiž platí, že OSVČ si při vedlejší činnosti nemůže platit nemocenské pojištění. Jestliže ovšem nemocenské pojištění platit chce (nebo potřebuje), stává se z jeho vedlejší činnosti činnost hlavní, což s sebou mimo jiné nese nutnost platby pravidelných měsíčních záloh na zdravotní a sociální pojištění (tj. minimálně 1 670 Kč a 1 731 Kč měsíčně).
