Kam po absolvování bezpečnostních studií?

Na Západě se bezpečnostní studia vyčlenila z výzkumu mezinárodních vztahů někdy v období mezi světovými válkami. U nás v minulém režimu takový obor samozřejmě úplně chyběl a po roce 1989 existoval jen na vojenských školách. Když v roce 2005 přišel na Fakultu sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně první (do značné míry „experimentální“) ročník studentů oboru Bezpečnostní a strategická studia, objevily se záhy otázky, jaký je vlastně přínos tohoto oboru a jak se mohou jeho absolventi uplatnit v praxi.
 
Po bakalářských a magisterských zkouškách tohoto „zaváděcího“ ročníku (čili v letech 2008 a 2010) ale musely pochybnosti stranou, protože se ukázalo, že ve skutečnosti zde existuje dosti silná poptávka po lidech s těmito znalostmi. Většina absolventů oboru BSS záhy nalezla práci, kde se jejich vzdělání může vhodně uplatnit. Sektor bezpečnosti a strategie je totiž neobyčejně pestrý a nabízí skutečně širokou škálu možností.
 

Veřejnost si často spojuje obor BSS téměř výhradně s vojenskými záležitostmi, ale ty tvoří (ač jsou samozřejmě velmi důležité) pouze jednu část tohoto sektoru. Další zahrnují např. krizový management, zvládání živelných katastrof nebo epidemií, boj proti kriminalitě či extremismu, vězeňství a další. Stejně tak strategie přece není čistě vojenským tématem, protože strategicky plánovat by měly také obce, firmy a různé organizace.
 
Po mnoha absolventech sáhl samotný bezpečnostní systém státu, tedy zejména resorty obrany, vnitra a zahraničí. Mnozí „sekuriťáci“, jak si studenti tohoto oboru sami říkají, se tak uplatňují jako civilní zaměstnanci ve strukturách armády, policie a diplomacie. Někteří z nich zamířili i do zpravodajských služeb. Jiní nalezli uplatnění v politice a veřejné správě různých úrovní, od úřadů obcí a krajů, přes ministerstva a jiné ústřední orgány státní správy, až třeba po Evropský parlament. Bezpečnost se totiž probírá takřka všude.

Zmínka o Evropském parlamentu nás zároveň přivádí k jiné významné sféře možností, kterou představují mezinárodní organizace. Vedle obligátní Severoatlantické aliance a Evropské unie se nabízejí i další, např. OSN a v poslední době také značně populární OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě), která potřebuje pozorovatele voleb či analytiky. A existuje samozřejmě také alternativa pracovat pro různé nevládní organizace, jež se orientují na otázky lidských a občanských práv a svobod.
 

Ten, komu vyhovuje spíš zisková privátní sféra, se určitě může ucházet o práci ve firmách, jež se zabývají výrobou či prodejem vojenské a bezpečnostní techniky. Popřípadě v rozkvétajícím oboru privátních vojenských a bezpečnostních společností, které nabízejí rozmanité služby od ostrahy objektů po vojenský výcvik. A další možností jsou média všeho druhu, která se více či méně zaobírají otázkami vojenství a bezpečnosti.
 
Bezpečnost a strategie jsou však témata všeobecné důležitosti. Nemálo absolventů si tak našlo místa u různých veřejných i soukromých organizací či firem, jež chtějí sestavovat dlouhodobé strategické plány nebo působí v rizikových oblastech a situacích. Schopnost takovéto oblasti a situace analyzovat, navrhnout řešení a zajišťovat krizový management, to jsou dovednosti, jež dnes využije opravdu mimořádně široká škála subjektů.
 
Někdy se s nadsázkou říká, že výstižnější by byl spíše pojem „nebezpečnostní studia“, jelikož jejich předmětem jsou příčiny, formy a zvládání nebezpečí a hrozeb. Nesporným faktem je, že dnešní svět v sobě nese velkou míru rizika a k dosažení úspěchu je potřeba umění dlouhodobě plánovat a současně i flexibilně zvládat krize. V současnosti proto zřejmě příliš nehrozí, že by „sekuriťáci“ měli nouzi o vhodné pracovní uplatnění.