Zaznívají předpovědi či obavy, že masivní nástup informačních technologií povede k tomu, že klasické knihy, knihovny a knihovníci zaniknou. Poněkud to připomíná onu éru, kdy byla auta označována za existenční hrozbu pro koně a kočí. Nyní zaručeně přínos aut asi nikdo nepopírá a pořád se najde využití i pro koně, přestože se charakter dopravy změnil. To samé platí také o informační sféře a onen počáteční příměr asi částečně pramení i z toho, že mnozí lidé ne úplně správně chápou, co všechno patří k práci knihovníka.
Kdo je vlastně knihovník?
Knihovník či knihovnice není jen člověkem, který řadí knihy do polic, zadává je do katalogů a stará se o půjčování a vracení. Knihovny jsou především informační instituce, a tudíž personál musí zacházet s informacemi všestranně. Knihovníci proto i radí, navrhují a vyhledávají, často se podílejí na různých kulturních a vzdělávacích akcích. A již řadu let ke knihovnám nezbytně patří také práce s moderními informačními technologiemi.
Nejde zdaleka jen o počítačové katalogy. Řada knihoven půjčuje e-knihy a čtečky a poskytuje přístup do vědeckých či jiných databází, úplnou samozřejmostí je připojení k internetu. Tomu proto musí odpovídat i náplň oboru ISK, kde není náhodou, že se „informační studia“ nalézají v názvu před „knihovnictvím“. Studenti a absolventi oboru jsou ve výsledku trochu i „ajťáci“, kteří se v digitalizované společnosti cítí jako doma.
Nejde zdaleka jen o počítačové katalogy. Řada knihoven půjčuje e-knihy a čtečky a poskytuje přístup do vědeckých či jiných databází, úplnou samozřejmostí je připojení k internetu. Tomu proto musí odpovídat i náplň oboru ISK, kde není náhodou, že se „informační studia“ nalézají v názvu před „knihovnictvím“. Studenti a absolventi oboru jsou ve výsledku trochu i „ajťáci“, kteří se v digitalizované společnosti cítí jako doma.
Perspektivní obor
Možná proto už tolik nepřekvapí, že jen necelá polovina (!) absolventů ISK nastoupí na pozici „normálního“ knihovníka v městské, školní či vědecké knihovně. Již při prezentaci oboru jsou zájemci seznámeni s širokým spektrem dalších možných uplatnění. Mohou tak nastoupit např. jako archiváři a správci databází, mohou pracovat ve firmách jako IT manažeři a starat se o to, aby ve firmě fungovala správná „informační kultura“. Jejich role se tak často mohou prolínat i s kurátory, učiteli, právníky, designéry a správci webů.
S posledními uvedenými souvisí i jedno dnes velice populární povolání, a sice tzv. informační architekt. Tak se nazývá člověk, jenž se stará o konstruování informačních systémů (mj. webů a databází), aby se zájemce snadno a rychle dostal k těm informacím, které potřebuje. Přibývá také těch, kdo s informacemi pracují spíš komerčním způsobem (tzv. informační brokeři) či se starají o jejich efektivní šíření (tzv. komunitní evangelisté).
Obor ISK ale samozřejmě kvalitně připravuje studenty i pro roli „klasického“ knihovníka, byť spoléhá na technologický pokrok. Poslání knihoven a knihovníků se možná mění, pokud jde o podobu informací, ale základní princip zůstává. Knihovna není jen nějakým „skladem“ knížek a knihovník je daleko více než „skladník“. Žijeme ve světě, v němž se informace staly cennou komoditou. Knihovny coby informační instituce pořád hrají významnou roli a obor ISK slouží k tomu, aby absolventům pomohl v tomto světě k úspěchu.
