Zda se stát podnikatelem, nebo zůstat zaměstnancem či šedou eminencí schovanou před finančním úřadem je opravdové dilema. Částečně vám v rozhodování pomohou zákony, částečně váš vlastní úsudek. Důležité je rozeznat, zda činnost děláte opakovaně, nebo nárazově. Dumání nad příležitostnou či soustavnou činností se netýká těch, co jsou zaměstnáni na pracovní smlouvu nebo na dohodu. Článek je určen těm „bezpapírovým“.
Vydělávat si peníze bez registrace v živnostenském rejstříku, nebo vlastnit živnostenské oprávnění, to jsou dva přístupy, které mají svá pro i proti. Výhody a nevýhody shrnujeme v článku Je dobrý nápad podnikat na vysoké?
Když jsem řešila toto dilema já, vydala jsem se na konzultaci k účetní, která se mnou situaci rozebrala a zasvětila mě i do českých daňových zákonů. Protože všechno začíná a končí u daní. Proto se registrujete k živnosti, proto si vedete účetnictví, proto běháte po úřadech.
První dotaz, který na mě účetní měla, se týkal soustavnosti mé zamýšlené činnosti. Je totiž třeba rozlišovat, zda budete „podnikat“ nárazově několikrát do roka, nebo pravidelně celý rok. Druhý ukazatel, jenž účetní zajímal, byla zamýšlená výše ročního příjmu. Pokud by se totiž jednalo o nárazovou činnost několikrát do roka, která by nepřesáhla příjem 20 000 za rok, tak bych byla osvobozená od daně, tudíž by zřízení živnosti bylo zbytečné a jediné, co by přineslo, by byla horda papírování.
Jsem student, nemám hlavní pracovní poměr a občas pro někoho udělám nějakou službu, za kterou dostanu zaplaceno. Na tyto služby nemám dohodu o provedení práce, o pracovní činnosti ani smlouvu o dílo. Jsem případ pro živnostenský úřad?
Služba je občasná (třeba 4x za rok): Tato činnost je považována za příležitostnou. Není na ni třeba živnostenský list, a pokud příjmy za rok nepřesáhnou 20 000 korun, tak se příjem neuvádí do daňového přiznání. Pokud ale je částka vyšší, je třeba ji celou zdanit 15 %. Teoreticky ale není třeba mít na tuto nárazovou činnost živnost. Částka se v daňovém přiznání uvádí jako „Ostatní příjmy “.
Více o ostatních příjmech najdete v Zákonu o daních z příjmů, § 10
Příklad činností: prodej ovoce ze zahrádky, příležitostný překlad textu nebo například občasné vyrobení internetových stránek
Služba je kontinuální (provádíte ji celý rok): Na soustavnou činnost bez pracovní smlouvy, či dohod o provedení práce nebo o pracovní činnosti není možné vydělávat si bez živnostenského listu.
Pojem „příležitostná činnost“ zákony přesně nedefinují. Jednoznačně se doporučuje pouze danit výdělek, který přesáhl 20 000 ročně (pokud přesáhl, daní se celá částka, nikoli přesah). Je tedy na vás, kdy už uznáte za vhodné si živnost zřídit.
Více o zakládání živnosti v Živnostenském zákoně.
Příklad činností: výroba rukodělných výrobků (rozhodující je, zda je celoročně nabízíte na prodej, nerozhoduje, že fakticky je třeba prodáte jen několikrát do roka), muzikantství (opět ale platí, že musíte hrát častokrát do roka, pokud se jedná o tři koncerty za rok, tak je to jiná), grafika
Doporučení: Pokud jste studenti, na mateřské, senioři nebo máte stálé zaměstnání, rozhodování máte usnadněno. Ukazatelem se pro vás může stát výše výdělku, což je 20 000 korun ročně. Když je přesáhnete, a dostanete se tak do kolonky „Ostatní příjmy“ v daňovém přiznání, je pro vás vhodnější registrovat se do živnostenského rejstříku, nabízené služby fakturovat a vést si účetnictví. Sociální a zdravotní pojištění řešit nemusíte (platí je za vás stát, respektive zaměstnavatel) a zaměříte se jen na daně, které byste stejně platili. V případě, že jste nezaměstnaní, je na zváženou, zda vaše příjmy převedete do oblasti živnosti. Faktem ale je, že si při ÚP můžete vydělat jen omezenou částku.
Více příkladů, které vám usnadní zorientovat se v rozdílu mezi příležitostnou a soustavnou činností, uvádí Profit.
{jcomments on}
