Nejen v ryze odborných článcích už vídáme slova jako multidisciplinární, interdisciplinární či transdisciplinární. Nejsou obsahově identická, ale pro účely tohoto textu plně postačí, že jde o termíny vyjadřující splývání či kombinování různých vědních oborů. Vzhledem k překotnému rozvoji takřka všeho se totiž stále objevují nové a nové skutečnosti, otázky a problémy, na něž zavedené vědy nestačí nebo které vyžadují znalosti z různých oborů. Právě proto přibývá těch, kdo na kombinaci více oborů sázejí už při svém vzdělání.
Dvouoborové i mezifakultní studium
Většina vysokých škol již nabízí i možnost dvouoborového, mezioborového či mezifakultního studia. Existují ostatně etablované obory, které v zásadě vznikly „hybridizací“, resp. spojením dvou „klasických“ oborů. Typický příklad reprezentuje ekonomická informatika, tj. využívání počítačů v ekonomii, nebo biomedicínské inženýrství, které se týká konstrukce či obsluhování složitých lékařských přístrojů. Popularitu získává i kognitivní věda, kde se pojí (mj.) filozofie, psychiatrie, neurologie, lingvistika a informační věda.
Studium dvojice oborů představuje standard na řadě fakult humanitních či společenských věd, kde lze někdy narazit na opravdu podivuhodné kombinace. Nikde však není psáno, že je nutné se omezit na standardní nabídku. Flexibilita moderních vysokých škol je velká a student, který je ochotný podstoupit trochu nutného „papírování“, může absolvovat bezmála jakékoli spojení oborů, ať již studovaných současně, nebo v řadě po sobě.
Užitečné kombinace oborů
Pár konkrétních příkladů za všechny. Docela zajímavá může být např. kombinace žurnalistiky a ekonomie, která nabízí uplatnění v médiích zabývajících se ekonomikou. Užitečné by mohlo být spojení i práva a informatiky, s čímž se dá zabývat mj. problematikou ochrany soukromí a autorských práv. Svoje zkušenosti ostatně může uvést i autor tohoto článku, jemuž kombinace elektrotechniky a bezpečnostních studií pomohla v kariéře v oblasti vojenské techniky. Mohly by se však tyto konkrétní případy i nějak zobecnit?
Ano, určitý vzorec se nalézt dá. Samozřejmě lze zkombinovat i dva hodně speciální obory, ale coby obecné schéma lze doporučit jeden obor se širším záběrem (mj. politologie či informační věda) a jeden zaměřený úžeji (třeba nějaký technický). Právě na této bázi se ostatně etablovala též jedna nová pozice, tzv. knihovník-specialista. Tak se nazývá člověk, který absolvoval obor knihovnictví a nějaký další vědecký obor, díky jehož znalosti dokáže působit třeba v knihovně či archivu nějakého výzkumného ústavu nebo hi-tech firmy.
Článek vyšel v tištěné brožuře Jdi pracovat! 01/2017.
Více o tomto vydání časopisu.
