Poradenské centrum Masarykovy univerzity zařadilo mezi své semináře pro studenty a absolventy zajímavý kurz o tom, jak si vylepšit životopis. Probírají se jeho možné formy, chyby, které se nejčastěji objevují a hlavně způsoby, jak svým životopisem zaujmout. Představa, že odejdete s nejzajímavějším strukturovaným životopisem na světě, je ale nereálná.
Personalistům chodí při vypsání zajímavé volné pracovní pozice někdy i stovky životopisů. Z logiky věci vyplývá, že nemohou pečlivě prostudovat všechny. V tom okamžiku je velmi důležitá forma, přehlednost a uspořádání vašeho životopisu. Lektoři kurzu Jak napsat (nad)standardní životopis a motivační dopis jsou přesvědčeni, že i přes velkou unifikovanost strukturovaných životopisů, je možné vybočit z řady.
Do kurzu se může zapsat jen omezené množství lidí, což zajišťuje individuální přístup. Na začátku požádá lektor účastníky, aby se stručně představili, řekli v jaké fázi studia nebo hledání práce se nacházejí, co od kurzu očekávají a proč si myslí, že jejich životopis potřebuje vylepšit. Lektorovi pomůže tohle stručné představování zorientovat se v konkrétních představách zúčastněných a zároveň tím v celé místnosti opadne počáteční nervozita.
Kurz trvá přibližně čtyři hodiny s jednou patnáctiminutovou přestávkou. První část je věnovaná otázce jak napsat zajímavý strukturovaný životopis a v druhé půlce se probírá psaní motivačního dopisu. V části věnované životopisu začne lektor velmi stručně základní strukturou a postupně vyjmenovává rady, jak zaujmout a vybočit z řady.
Mě osobně zaujalo třeba doporučení nenadepisovat dokument „Životopis“. Argument zní, že samotný soubor se jmenuje životopis a personalista přece vidí, že nedrží v ruce třeba povídku. Vhodnější je jako nadpis použít svoje jméno. Jméno je možné psát s tituly i bez nich, pak se uvádějí zvlášť, což je prý lepší varianta.
Další všeobecná tendence směřuje k co největší redukci osobních údajů. Mezi kontakty se doporučuje psát pouze telefon a e-mail, adresa nebo dokonce icq či skype jsou nevhodné. Ani stav, věk, národnost a další ne úplně podstatné informace se do strukturovaného životopisu nepíšou. Zaujmout můžete třeba dodatkem v záhlaví, že v případě zájmu budou poskytnuty reference. Ty si ale musíte předem se svými bývalými zaměstnavateli domluvit.
Ve formátování strukturovaného životopisu platí pravidlo, že v jednoduchosti je síla. Nejvhodnější je používat jeden typ písma, pouze černou barvu a nepodtrhávat ani nezvýrazňovat kurzívou, pouze ztučněním. Ani příliš mnoho odrážek a jiných rušivých momentů nevypadá hezky. Mnohem lepší je prý psát stručně, ale ve větách. Dvojité řádkování je při čtení životopisů nepřehledné. Naopak číslování stránek, působí profesionálně. Doporučená délka strukturovaného životopisu jsou dvě strany, ale ničemu prý nevadí, když je jen jedna. Každopádně je dobré se vejít do maximálně čtyř listů.
Celý výklad je doprovázen různými příklady. Za všechny bych zmínila cvičení, ve kterém dostane každý ve skupině do ruky pět životopisů a zadání, na základě kterého má vybrat nejvhodnějšího kandidáta. Cílem je donutit člověka zamyslet se nad tím jakoby z druhé strany a vžít se do role personalisty a ukázat, že velmi záleží na jeho náladě a individuálních preferencích. Naše skupina se například nebyla schopná shodnout ani na jednom uchazeči.
Na závěr kurzu lektor konstatoval, že něco jako ideální životopis neexistuje. Velmi totiž záleží na mnoha okolnostech, osobnosti a náladě toho, kdo na základě životopisů kandidáty vybírá. Padly i takové ilustrační informace, že by se životopis neměl posílat v pátek nebo v pondělí. V pátek proto, že už se jimi nebude nikdo zabývat a v pondělí proto, že firmu zahltí velké množství pošty a na váš e-mail by se nemuselo dostat. To už jsou ale dohady a složité konstrukce, které můžou a nemusí platit.
