V březnu oslavil studentský portál studentů Masarykovy univerzity, který funguje v rámci sdružení Garrigue media, tři roky od svého založení. Vznikl jako iniciativa skupiny studentů a název je slovní hříčkou – Le Mur znamená ve francouzštině zeď. S novou šéfredaktorkou Viktórií Bajaníkovou jsem si povídala o práci pro nezávislé univerzitní médium, ale také o tom, jaké to je učit v Číně anglicky.
Mohla bys, prosím, krátce představit Lemur?
Portál LeMUr.mu slouží nejen jako informační prostředek pro lidi, které zajímá univerzitní dění, ale je i důležitým místem pro jednotlivce, kteří se chtějí vzdělávat ve svém oboru prakticky.
Pracují v Lemuru jenom budoucí žurnalisté?
Máme tu nadšence pro psaní, amatérské fotografy, kteří mohou své fotky zviditelnit a zlepšovat se. Najdou se u nás studenti informatiky, práv, pedagogiky i přírodovědecké fakulty. Studenti češtiny u nás působí jako korektoři. Kdokoliv, kdo má pocit, že by dokázal vylepšit portál, ať už jako redaktor, fotograf, v oblasti propagace nebo webu, je v našem týmu dobrovolníků vítán. Svými schopnostmi přispěje ke kvalitě portálu a on sám dostane školení od zkušenějších kolegů, seznámí se s fajn kolektivem a přenese své studium tak trochu do praxe.
Kdy jsi přišla do redakce?
Do Lemura mě zlákal bývalý spolužák z filozofie, když portál vznikal. Na jeho mail jsem odpověděla až po tři čtvrtě roce, že bych se ráda přidala do týmu redaktorů. Časová prodleva mých odpovědí na emaily, která je dnes již minulostí, byla často předmětem našich společných vtipů.
Co tě vedlo k tomu, začít psát pro studentské médium?
Ze začátku mne možná motivovala zvědavost a vědomí, že jen teorií se novinářkou nestanu. Dnes jsem v Lemuru už více než tři semestry a stále mám pocit, že mi práce má co dát.
Máš za sebou pozici editorky a teď jsi už měsíc šéfredaktorka. Studuješ magisterské studium Mediálních studií. Chtěla bys v budoucnu u médií zůstat?
Média jsou sféra, která mě zajímá a nebudu se bránit u nich zůstat i v rámci své budoucí pracovní kariéry.
Kromě Lemura se angažuješ také v organizaci AIESEC Brno. Co máš na starosti tam?
Pracuji v týmu, který má za úkol starat se o studenty vyjíždějící na stáž. Připravujeme pro ně celý výběrový proces, interview, pomáháme jim s nalezením stáže a s vyřízením všech náležitostí pro práci v jiné zemi. V AIESEC se každý může realizovat různě a myslím si, že každý aktivní student si tam přijde na své.
S AIESECem ses podívala i do Číny. Co pro tebe pobyt znamenal?
Byla to jednoznačně jedna z nejlepších zkušeností v mém životě. Jako dobrovolnice jsem učila angličtinu, ale více než nějaké profesionální dovednosti mi pobyt dal nadhled. Když člověk odjede sám do cizí země s úplně jinými zvyky, standardy a kulturou, zákonitě se zamyslí nad svou vlastní situací a často o sobě zjistí překvapivé věci. Do Číny jsem cestovala tak trochu se strachem, vrátila jsem se ale sebevědomější, nezávislejší, obohacená o fantastické zážitky a nové kamarády.
Práce, kterou děláš, zabírá poměrně hodně času, máš něco z toho zaplacené?
Aktivity, kterým se věnuji, mě baví a beru je jako své zájmy, ne jako práci, ostatně za to ani nic nedostávám. Na druhé straně nejsou samoúčelné, přinášejí mi množství nových kamarádů, zážitků, zkušeností a praktických dovedností. Upřímně, studovat média je sice fajn, ale ještě nikdo nikdy se nenaučil psát jen tím, že by si zapamatoval nějaké poučky z učebnic.
