Tomáš Roubal, který na Masarykově univerzitě vystudoval sociologii a religionistiku, vydává úspěšný horolezecký časopis Montana. Jak sám podotýká, nikdy ovšem nepředpokládal, že se bude živit právě tím, co vystudoval. Při volbě povolání šel cestou svého koníčka, kterým je horolezectví.
Od kdy se vůbec věnujete horolezectví?
Lezl jsem dřív, než chodil. Jako většina z nás. Můj táta lezl. A dobře. V té době to nebylo o výkonech, ale hlavně o kamarádech a úniku z té mizérie všude kolem. Já se dlouho bál výšek a nepodědil jsem ani talent na pohyb, ale postupně, pozvolna, nenásilně, někdy po pubertě, jsem se do toho zakousl, a už jsem se nepustil...
Máte kromě horolezectví pozitivní vztah i k jiným sportům?
Těžká otázka. Dnes (venku kolem nuly – pozn. red.) jsem si jel pro auto na kole. To pak hodil do kufru a odjel. Za týden či dva bychom měli odjet na jeden skialpový přejezd. Stále hloubám nad tím, jak vylepšit své sjezdování, nedávno jsem samým zaujetím pro věc udělal na závodních slalomových lyžích kotrmelec. Neúmyslně. Naši mají chalupu na Vysočině, takže běžky jsou samozřejmost. Občas plavu, občas v tom plavu. Nikdy jsem neměl rád kolektivní sporty, měl jsem pocit, že to všem kazím právě já. Cíleně netrénuji a nemám na každou pohybovou aktivitu jiné tepláky, proto bych se nenazval sportovcem v dnešním smyslu toho slova.
Co vás vedlo k tomu, že jste začal studovat sociologii a religionistiku?
Religionistika mne zajímala a na sociologii jsem došel vylučovací metodou. Protože religionistika nešla studovat jednooborově, musel jsem si vybrat něco do kombinace. Z latiny umím snad jenom abecedu a tak to i do mé smrti zůstane, filozofie jsem se – možná až zbytečně – bál, historie mě baví. Nejvíc starověk. Už proto, že data jsou tam jen trojmístná, nicméně to už by té zábavy bylo moc. Zbyla sociologie. A jak už to bývá, s minimem emotivní zainteresovanosti jsem to na sociologii dotáhl až na postgraduální studium, než mi došlo, že předstírat opravdové bádání mne skutečně vysiluje.
Chtěl jste se po absolvování vysoké školy živit tím, co jste vystudoval?
Nikdy jsem nemyslel, že tím co studuji, se budu živit. Možnosti byly v podstatě dvě základní. Buď budu dělat nějaké analýzy trhu či něco podobného, v roce 1995, kdy jsem se stal bakalářem, tu nebylo mnoho sociologů, což by znamenalo peníze a současně ztrátu radosti ze života, nebo se zahrabat a učit někde občanskou nauku. Já vždycky věděl, že budu psát básně nebo budu poslancem, nebo něco úplně jiného. Že škola je hlavně naučení jiným způsobům myšlení a manipulace se symboly. Mé obory měly svou výhodu. Protože jsem nikdy nestudoval vážený obor, jako je třeba ekonomie nebo elektrotechnika, nikdy jsem si nemusel pokládat otázku, zda po škole zůstanu v oboru či nikoliv. Prostě od začátku bylo jasné, že kvůli kariéře nestuduji.
Jakou cestu jste musel projít, než jste se stal vydavatelem horolezeckého časopisu Montana?
No, musel jsem se narodit, naučit nečůrat do plínek, mluvit, číst, psát... Musel jsem se naučit tvrdě pracovat a mazaně smlouvat. No a pak jsem taky jednou musel sedět na zahrádce hospody U Hobita a nadávat, co všechno v té Montaně je špatně, aby mi jeden známý řekl, že mám možnost to změnit. A po pár letech jsem ten časopis na splátky koupil. To je celé.
Má časopis Montana širokou čtenářskou základnu? Která skupina lidí jej nejčastěji odebírá?
Muž, se středním či vyšším vzděláním, 34 let. Jsem i sociolog, ne? Mohli bychom dělat více výtisků za předpokladu, že bychom změnili obsah. Šli naproti lidem, kteří lezení jen zkouší a nikdy nebude jejich hlavní vášní. Jenomže letos máme 48. ročník, jsme vnímáni jako odborný časopis a já takovou změnu nepřipustím.
Dá se touto prací slušně uživit?
Ještě vozíme z ciziny lezecké průvodce, ale ano, živí nás hlavně časopis. Uživit se tím dá. Nemám sice na to odletět příští týden do Yosemit, ale na pomyslných vahách peníze versus čas jsem si našel tu správnou rovnováhu.
Můžete říct, že je vaše práce koníčkem?
Má práce je mi spíše prokletím. Neumím kreslit ani zpívat. Veškeré „umění" ve mně musí ven psanou formou. Trpím, když vidím, jak špatně se lidé někdy vyjadřují.
„Koupím papír, koupím informace, papír jimi potisknu a se ziskem prodám. Nic víc v tom není.“
VIZITKA
Mgr. Tomáš Roubal
vydavatel
Lezecký časopis Montana
www.montana.cz
Filozofická f. a F. sociálních studií MU
Religionistika, Sociologie
Brno
Podniká 13 let, vydavatelem je 8 let.
