Měli hledání práce studenti před čtvrtstoletím snazší?

 
V době svých studií jsem měl tři zdroje příjmů. Jednak to byly letní chmelové brigády, kdy se dalo při trhání chmelových štoků docela slušně vydělat. Studoval jsem anorganickou chemii a vzhledem k tomu, že mě hodně bavila, podařilo se mi na škole získat dobrou brigádu i během roku. Připravoval jsem a předváděl chemické pokusy pro výuku. Třetím zdrojem bylo i nějaké drobné prospěchové stipendium.

Na vysokou školu jsem byla přijata bez přijímacích zkoušek, jen na základě studijních výsledků na gymnáziu. Jelikož jsem byla spíše „humanitní typ“, bylo pro mne studium celkem těžké, ale nevzdala jsem to. Jazyky (angličtinu, němčinu a ruštinu) jsem si udržovala díky pravidelným brigádám na brněnském výstavišti jako hosteska. Byly to poměrně příjemně vydělané peníze, navíc jsem tam potkávala spoustu zajímavých lidí. Poslední ročník školy jsem si rozložila a odjela za prací do Velké Británie. Rozložit studium jsem musela, protože práci zajišťující agentura chtěla mít záruku, že budu studovat i v dalším roce (a že jim tam nezůstanu). Šlo o sběr malin ve Skotsku a jahod v Kentu.

Těsně po státnicích jsem se tradičně zajímala o práci hostesky na veletrhu. Paní z osobního oddělení mi tehdy nabídla, ať se zúčastním výběrového řízení, které se za pár dnů koná. Na konkurz přišli ředitelé tří obchodních skupin a ředitel tiskového střediska BVV. Tomu jsem vylíčila, co mě kdy bavilo a že technika byla omyl – a měla jsem místo s nástupem od září. Takže jsem si užila i své poslední prázdniny.

Taková tehdy byla doba. Pracovních příležitostí bylo skutečně spousta. Záleželo jen na vaší povaze a odvaze. Někdo zkusil založit vlastní firmu, někdo hledal zaměstnavatele. Zase se nám ale ani nesnilo o vašich dnešních možnostech cestování, studiu a práci v zahraničí, jak je tomu dnes. Tak toho koukejte využít i za naši generaci.

O hledání přivýdělku a zaměstnání jsme již psali.