Markéta chtěla být už od mala herečkou nebo moderátorkou. S uváděním a moderováním různých akcí měla již nemalé zkušenosti a chtěla si svůj dětský sen splnit. „Poslala jsem do jednoho brněnského rádia nahrávku, ale nějak jsem je neoslovila,“ vypráví. „Tehdy jsem byla možná mírně zklamaná, ale když se ohlédnu zpět a budu k sobě trochu kritická, řekla bych, že se na pozici rádiového moderátora nehodím,“ dodává Markéta.
První neúspěch ji však neodradil. Při internetovém vyhledávání dalších moderátorských možností narazila na nabídku práce v oblasti reklamy pro rádio Krokodýl. Byla přijata jako externistka, což s sebou nese řadu výhod. Nemá stanovenou pracovní dobu a nedostává fixní mzdu, je placena za práci, kterou vykoná. „Takto nastavené podmínky mi vyhovují.
Ideální práce ke studiu
Jako studentka se nemohu vždy věnovat práci naplno, obzvlášť ve zkouškovém období se mi volná pracovní doba hodí. Vedení rádia mi vychází nadmíru vstříc a při studiu mě plně podporuje,“ chválí si své zaměstnání Markéta.
Komerční média si na sebe musí vydělat sama. „Naše jediné příjmy jsou z reklamních spotů, které tvoří nedílnou součást vysílání a jež jsou tolik nenáviděné u většiny posluchačů,“ dodává s humorem mladá studentka, která má právě tuto práci na starosti. „Musím vyhledávat a kontaktovat nové firmy, které by měly zájem o vysílání své reklamy v rádiu. Poté se snažím připravit konkrétní nabídku tak, aby jim vyhovovala, a na závěr vymýšlím reklamní spot, který se posléze natočí,“ přibližuje náplň své práce.
Praxe je nejlepší učitel
Marketingu se celý život obloukem vyhýbala. Reklama nemá nic společného s oborem, který studuje, a tak při své práci občas pociťuje nedostatky. „Klienti často potřebují mou radu, ne vždy jim však dokážu pomoci. Ale pomaličku se začínám učit a opravdu platí, že praxe je nejlepší kniha a učitel.“
Jak říká sama Markéta, každá práce, kterou člověk dělá, by ho měla bavit. Nejinak tomu je u ní. Zda ji však v rádiu čeká slibná budoucnost, či se jedná pouze o práci během studia, zatím neřeší. „Na nic se neupínám. Myslím, že je to nejlepší způsob, jak se vyhnout zklamání,“ konstatuje studentka ekonomie. „Práce mě baví. Ale doba, kdy jsme ve dvaceti letech nastoupili do zaměstnání na celý život, je dávno pryč. Takže nepočítám, že zde oslavím padesátku,“ dodává s úsměvem.
