Možné dilema absolventů: komerční, nebo státní sféra?

4. 4. 2016 | Lenka Košťálová
Rubrika: Zaměstnání, Práce | Doba čtení: 2,5 minuty

Konec vysoké se pro většinu studentů může zdát jako dobytí severního pólu. Po chvíli entuziasmu ale každému absolventovi přijde na mysl otázka, co dál? Někdo plánuje rozjet svůj vlastní byznys, někdo si po namáhavých letech dá nějakou dobu oddych a vycestuje, ale ostatním zbývají dvě možnosti – státní respektive veřejný nebo soukromý sektor.

komerční sféra, státní sféra, absolvent, plat
komerční sféra, státní sféra, absolvent, plat

Státní sféra

Dostat se do státní sféry vyžaduje pečlivé výběrové řízení, po jehož úspěšném absolvování se stanete státním zaměstnancem. Budete dosazeni přesně na pozici, na kterou jste splnili výběrové řízení, ale váš kariérní postup nebude tak progresivní, jako v komerční sféře. Na svém povýšení můžete pracovat tak, že se budete účastnit různých školení a co nejvíce se angažovat v pracovním sebezdokonalovaní.

Na rozdíl od soukromého sektoru, práva a povinnosti zaměstnanců neupravuje pracovní smlouva, ale zákon. Hlavní nevýhodou práce ve státním sektoru je plat. Váš plat je přesně dán zákonem, který upravuje platové třídy a platové stupně. Zařazení v platových třídách se odvíjí od druhu a náročnosti práce, kterou vykonáváte. Tyto práce taktéž přesněji rozděluje zákon. Platový stupeň se odvíjí od výše nabytých vědomostí, získaných v předchozím zaměstnání, tedy od dosažené praxe.

Platy se také liší od oboru, v kterém státní zaměstnanec pracuje. V praxi to znamená, že platové tabulky jsou různé pro učitele, zdravotnické pracovníky nebo obyčejné úředníky. Výhodou může a nemusí být, že máte jistou výši platu a stejně tak i pracovní dobu. Většinou se zde nesetkáte s přesčasy ani s nátlakem nadřízených na enormní pracovní úsilí, neboť vaše „firma“ nemůže skončit v úpadku.

Komerční sféra

Naproti tomu komerční sféra poskytuje mnoho příležitostí, které jsou ve státním sektoru dány striktně zákonem. Neexistují zde žádné platové tabulky ani přesná pracovní doba, to vše záleží na vůli zaměstnavatelů. Většinou zde také zaměstnanci mají určité finanční výhody, pokud se podniku daří dobře.

Každý zaměstnavatel se také rozhoduje, na základě jakých kritérií bude své nové „rekruty“ přijímat. Samozřejmě nespornou výhodou při žádosti o zaměstnání je praxe, na kterou zaměstnavatelé slyší nejvíce, ale i schopnosti jako jsou jazyky nebo znalost práce na PC, se mohou hodit. Někteří zaměstnavatelé se zase přímo soustředí na absolventy VŠ a případně se je snaží nalákat již při jejich studiu. Na rozdíl od státního sektoru zde také nechybí jistá konkurence mezi zaměstnanci, neboť v soukromém sektoru budete hodnoceni a povyšováni hlavně podle své odvedené práce a podle toho, jaká má vaše práce vliv na chod celé firmy.

Zaměstnavatel své zaměstnance také „vzdělává“ sám přesně podle toho, co od nich v budoucnu očekává a tím je připravuje na vyšší pozice. Záleží na každém, jak s touto šancí naloží. Práce v komerční sféře totiž vyžaduje plné pracovní nasazení a většinou také i zůstat nějaký ten čas v práci navíc.

Na podobné téma

„I práce snů může být velmi náročná,“ připouští fotograf

Google nebyl cílem, ale odrazovým můstkem

Zbrojní průmysl: Pracovní uplatnění u vítězů neklidné doby

Víte, že Masarykova univerzita je také chlebodárcem?