/ROZHOVOR/ Oblékání vypovídá lecco o každém z nás, je vizitkou člověka a jeho vkusu. Adéla Jančeková, studentka Pedagogické fakulty MU, neskrývá své zapálení pro módu a díky své snaze získala brigádu, která ji umožňuje pohybovat se přímo v módní branži. Jak se dostala k „brigádničení“ v jednom z brněnských módních butiků a jak zvládá časově náročnou práci se školou? Dozvíte se v rozhovoru.
Jak ses k brigádě dostala?
Hledala jsem brigádu na prázdniny, napadlo mě zeptat se přímo v obchodě, zda někoho nepotřebují. U pokladny jsem narazila přímo na vedoucí, která uvítala i to, že jsem již v obchodě s módou pracovala. Díky této praxi jsem pro ni byla „zajímavější“.
Co všechno předcházelo tomu, než jsi do práce nastoupila?
Nebylo to nic náročného. Musela jsem poslat svůj životopis, ale díky předešlé praxi jsem měla značnou výhodu. Na pohovoru jsem rovnou podepsala smlouvu, pak jen následoval den školení. Nejtěžší bylo naučit se pracovat s pokladnou – je potřeba ji umět výborně ovládat, protože práce s penězi je obrovská zodpovědnost.
Kolik času průměrně v obchodě trávíš?
Mé pracovní nasazení se liší období od období. Přes prázdniny musím pracovat denně, protože nahrazuji stálé zaměstnance, kteří si vybírají dovolené. Během roku mě potřebují především o sobotách a v době slev. Intenzivnější směny jsou i v průběhu celého prosince, kdy je otevřeno i v neděli.
Jak dokážeš práci skloubit se školou?
Není to vůbec snadné. Z brigády přijdu často unavená a nemám moc sil splnit ještě školní povinnosti. Často se stane, že nejvypjatější dny v práci se sejdou s písemkovým obdobím ve škole. Naučila jsem se ale plánovat věci tak, abych všechno stihla. Pokud mám zájem udržet si brigádu, nemám na výběr. V dnešní době je konkurence velká, ale pracovních příležitostí docela málo.
S jakými zákazníky se setkáváš – s·příjemnými nebo spíše nevrlými?
Lidé jsou různí, tedy i každý zákazník je úplně jiný. Překvapilo mě ale, že spousta z nich má potřebu svěřit se dokonce s osobními věcmi. To nebývají zrovna nejpříjemnější situace, protože někdy nevím, jak vhodně zareagovat na problémy, které se mě netýkají.
Žádají tě zákazníci často o radu?
Často se stává, že zákazníci potřebují poradit. Především tápají ve velikostech dětského oblečení nebo spodního prádla.
Nabízíš zákazníkům radu sama, nebo čekáš, až se zeptají?
Od vedení máme zakázané zákazníky obtěžovat. Mně samotné je to bližší, protože přílišná pozornost prodavače bývá podle mě spíše nepříjemná. Nechávám je tedy v klidu, aby se zorientovali a v případě dotazu mě vyhledali. Pokud ale vidím, že je člověk zmatený, pomoc mu nabídnu. Situace je však jiná u mužů. V našem obchodě není pánské oddělení, proto se jich rovnou ptáme, co potřebují, aby zbytečně neběhali po obchodě a nehledali to, co tam není.
Stává se, že v obchodě není „ani noha“?
Samozřejmě občas je v obchodě prázdno. Mám ale pořád co dělat. Uklízet, doplňovat zboží, přeceňovat apod. Ale takové situace nenastávají často. Hlavně v období slev nevím, kde mi hlava stojí.
Kolik si průměrně měsíčně vyděláš?
Můj výdělek se odvíjí od toho, kolik času v obchodě strávím. Tedy o prázdninách vydělávám více než během školního roku. Ale v průměru se částka pohybuje mezi 2 500–3000 korunami.
Jaké jsou klady a zápory brigády v módní branži?
Obrovským kladem pro mě je to, že dělám práci, která mě baví, že se mohu pohybovat v módním světě, o který se tak zajímám. Nemohu si stěžovat na pracovní kolektiv. Po této stránce řadím tuto brigádu mezi nejlepší, které jsem kdy měla. Jedinou nevýhodou je pro mě časová náročnost. Nemohu si dovolit odmítnout pracovat, když mě potřebují, pokud nechci tuto práci ztratit.
Jaký zní tvůj recept na shánění dobré brigády?
To, jaká příležitost se vám naskytne, je často zásluhou štěstí a náhody. Můžete tomu však pomoct třeba tím, že se nebudete bát zeptat. Důležitá je vytrvalost a trpělivost. Není dobré se vzdávat po prvním neúspěchu. A hlavně nevěšet hlavu, když hned na vaši žádost vedení neodpoví.
Pro které typy lidí se tato brigáda hodí, pro koho ne?
Myslím, že je potřeba mít alespoň trochu nadšení pro módu. Od znuděných, nepříjemných, pro práci nezapálených prodavačů si málokdo někdo něco koupí. Určitě je také důležitá schopnost komunikace s lidmi a trpělivost. Hlavně je potřeba dokázat ovládat svou náladu a nepřenášet své třeba špatné rozpoložení na lidi kolem sebe.