„Neekonomická“ stáž na Ekonomicko-správní fakultě

Letošní léto jsem absolvovala stáž u hudebního festivalu. Tříměsíční výlet do praxe mi přinesl nové zážitky, užitečné zkušenosti i zklamání. Ale šla bych do toho znovu. Stáž na ESF jsem chtěla absolvovat už dlouho, získat zkušenosti v oboru a 20 kreditů navíc za povinně volitelný předmět. Co víc si přát! Konečně se naskytla příležitost pomáhat produkční a tiskové mluvčí hudebního festivalu.

Garantka předmětu Stáž mi můj záměr schválila, zařídila jsem Smlouvu mezi poskytovatelem stáže (festival) a fakultou, odevzdala Protokol o přijetí studenta na stáž a pustila se do práce.
Povinná délka je minimálně 60 pracovních dnů, takže jsem začala pomáhat už v květnu s výhledem do srpna. Domlouvala jsem vystoupení s umělci, zajišťovala pódium pro symfonický koncert a do toho míchala školu. Stáž totiž není omluvenkou pro jiné předměty. Zkouškové se blížilo a já měla co dělat. Zkoušky jsem nakonec úspěšně přežila, zato festival se neodvratně blížil, nic se nestíhalo a moje nové zadání znělo: „Postarej se o programovou brožurku, kolegyně pomůžou, jen napiš, co k práci potřebuješ.“ Kolegyně pomáhaly, ale samy měly práce nad hlavu, čas se krátil a já z účinkujících mámila texty, tahala z nich program koncertu a googlila jejich fotky. Úvodní slovo, zdravice, představení realizačního týmu, poděkování sponzorům a další a další.
Mezitím se průběžně doplňovaly informace na webové stránky, dojednávaly se detaily s koncertujícími a já se nenápadně stěhovala myslí i tělem více do Znojma, kde se festival konal. Deset dní před startem akce jsem se ubytovala na místním internátě, který jsem sdílela se sboristy festivalové opery, a začala druhá fáze mé stáže.
Běhala jsem po koncertech, navigovala po městě orchestr z Prahy, operativně řešila některé zádrhely, jako třeba neplánovaný déšť v době venkovního koncertu.
Na starost jsem také dostala sepsání dohod o provedení práce s brigádníky festivalu, shromažďování mediálních výstupů ze všech dostupných zdrojů a správu internátu, kde jsem nocovala.

Festival trval dlouhých sedmnáct dní, celý realizační tým byl na konci utahaný jak po maratonu a rychle se rozprchl po dovolených. Chybějící hodnotící schůzka pro mě byla velkým zklamáním, protože jsem během festivalu jako nezávislý pozorovatel, který festival navštívil poprvé, zaznamenala spoustu nedostatků a měla postřehy, které by mohly pomoci.
Třetí, závěrečná fáze už byla jen pro mě, nabitá zážitky jsem chtěla přispět i k dalšímu ročníku festivalu a to formou grantové žádosti o nemalou částku, která by nastartovala příští rozpočet. Brouzdala jsem tedy po internetu s cílem najít vhodné fondy, konzultovala své záměry na Krajském úřadě, který spravuje granty EU, a zúčastnila se školení o změnách v psaní žádostí pro grantový program Přeshraniční spolupráce.
Byla jsem nadšená a zapálená pro věc, diskutovala vše s účetní festivalu, ale celý projekt nakonec ztroskotal na nezúčastněnosti vedení festivalu ze Znojma a partnerů z rakouského Retzu, kteří kromě příslibu neudělali už nic.
Na konci stáže jsem ještě pro ESF sepisovala Závěrečnou zprávu o dvaceti stranách textu a odevzdala ji spolu s Potvrzením o absolvování stáže a hodnocením od festivalu. Tím se má oficiální stáž blížila ke konci a po rekapitulaci prožitých tří měsíců musím přiznat, že za tak krátkou dobu jsem ještě nikdy více zkušeností nezískala a i přes mrzuté, ale pochopitelné jednání představitelů festivalu, jsem vděčná, že jsem mohla být součástí ročníku 2010.
S festivalem jsem se dohodla na další spolupráci a možná bude i mým hlavním tématem bakalářské práce.