Nový rok přivál vyšší minimální mzdu. Radujme se?

Koho se zvýšení minimální mzdy dotklo? A je to pro každého důvod k oslavě? Podívejme se na 4 skupiny pracujících, kteří od 1. 1. 2016 zažili navýšení minimální mzdy. Změna minimální mzdy byla jednou z nejdiskutovanějších pracovněprávních novinek roku 2016.

Pracovníci na dohodu o provedení práce si mnou ruce. Z 55 Kč v roce 2015 musí od Nového roku dostat minimálně 58,7 Kč hrubého za hodinu práce. V roce 2013 byla minimální hodinová sazba 50,6 Kč. U DPP si připomeňme, že prvních 300 hodin v roce při výdělku do 10 000 Kč měsíčně brigádník nic nedaní ani se mu ze mzdy neodvádí sociální a zdravotní. Pobírá tedy takzvaně „co hrubého to čistého“.
 
Zvyšování minimální mzdy v průběhu času
 

Lidé, kteří pracují za minimální mzdu, mají při plném úvazku nyní vyšší měsíční plat. Mají zaručenou minimální částku 9 900 Kč. Žádný zaměstnavatel jim za plný úvazek nemůže dát méně. Polepšili si o 700 Kč hrubého měsíčně.

Živnostník podnikající na hlavní činnost (tj. nestuduje, není na rodičovské dovolené, není zaměstnancem nebo v důchodu) má vyšší povinné odvody. Pracovník s živnostenských listem musí měsíčně platit povinné minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Od 1. 1. 2016 je celková částka za obě platby o 660 Kč ročně vyšší (55 Kč/měsíčně). Minimální odvody, které musí podnikatel platit, i když nic nevydělá, jsou 1 823 Kč měsíčně za zdravotní pojištění a 1 972 Kč měsíčně za sociální (důchodové) pojištění. V loňském roce byly částky 1 797 Kč (zdravotní) a 1 943 Kč (sociální).

Firmám vyšší minimální mzda přináší náklady navíc. Týká se to tedy hlavně těch, kteří zaměstnávají na spodní hranici výše platu. Každému zaměstnanci musí vyplatit vyšší mzdu, s čímž se ještě pojí vyšší odvody na sociálním a zdravotním pojištění a na daních. Někteří to řeší propouštěním, jiní třeba snižují úvazky. Naopak vyšší minimální mzda se nedotýká těch, kteří pracovníkům už před zvýšením platili více, než je minimální hranice.