/ROZHOVOR/ Složité chemické rovnice a názvosloví v mnohých nezanechaly dobrý dojem. Ale jsou i tací, kteří se nad tyto složitosti dokázali povznést a našli v chemii půvab. Jednou z nich je studentka chemie na Přírodovědecké fakultě MU Eva Grulichová. Díky tomuto oboru spolupracovala na vědeckém projektu, nebo dokonce nahlédla do odvětví kriminalistiky. V rozhovoru přiblížila zkušenosti ze studia i praxe. Poznatky ke své diplomové práci sháněla Eva ve Vídni. Nyní se rozhoduje, jak svoji praxi zužitkuje na trhu práce.
Proč ses rozhodla pro studium chemie?
Chemie mě vždycky bavila, zajímaly mě různé chemické reakce. Bavila mě čistá, přesná práce. Ale přiznám se, že původně jsem chtěla studovat farmacii. Shodou náhod jsem se však nakonec vrátila k oboru, který mě bavil, a to byla chemie.
Měla jsi před pěti lety představu, co bys chtěla po studiích dělat, čím se živit?
Úplně přesnou představu, co chci dělat, jsem neměla, ale věděla jsem, že budu mít možnost najít uplatnění ve více oborech.
Jaké možnosti při výběru zaměstnání má vystudovaný chemik?
Chemie je široký obor, takže možností je spousta, záleží, co kterého studenta více baví a zajímá. Čerstvě vystudovaný chemik to určitě nemá jednoduché, protože nemá téměř žádnou praxi a budoucí zaměstnavatel s tím může mít problém. Po absolvování studií je možné najít uplatnění v různých chemických laboratořích – ve vývojových, provozních, ve státní správě, zdravotnictví, farmacii, potravinářství aj. Mohu se rozhodnout pracovat i ve výzkumu, a pokud má člověk ambice, může se uplatnit i v řídících funkcích v oblasti výroby, nakládání, prodeje či likvidace chemických látek. A v neposlední řadě je možné vystudovat pedagogické minimum a předávat zkušenosti žákům na základních nebo středních školách.
S praxí na PřF MU se setkáváme jen zřídka. Jak to vypadá s praktickou částí výuky u chemiků?
V bakalářském studiu chemie žádná povinná praxe není, až v navazujícím magisterském studiu je povinná třítýdenní praxe, kterou si student může zařídit sám, nebo může využít nabídky firem, které spolupracují s univerzitou a nabízí možnost absolvování praxe. Uvítala bych, kdyby byl větší prostor na praxi, aby studenti mohli poznat i jiná odvětví chemie, například víc praxí i na kratší dobu. Ale nemám tušení, zda je reálné tuto myšlenku na naší fakultě uskutečnit. Mimo jiné má každý student v případě zájmu možnost požádat si o stáž v zahraničí a univerzita je v tomto ohledu velmi vstřícná.
Povinnou praxi jsi absolvovala ve velmi zajímavém a pro mnohé lákavém oboru. Kde přesně to bylo?
Povinnou odbornou praxi jsem absolvovala u Policie ČR, odbor kriminalistické techniky a expertiz na pracovišti chemické a fyzikálně chemické expertizy. Asistovala jsem při provádění znaleckého zkoumání v oboru kriminalistika, v odvětvích chemie a fyzikální chemie. Svoje vědomosti a praktické zkušenosti získané studiem jsem na tomto pracovišti mohla plně uplatnit, a navíc jsem získala ještě další nové informace a poznatky, což byl největší přínos z této povinné odborné praxe.
Kvůli své bakalářské i diplomové práci jsi absolvovala měření na univerzitě ve Vídni. Co tě k tomu přivedlo a v čem tato práce spočívala?
V prvním ročníku magisterského studia jsem dostala nabídku spolupracovat na vědeckém projektu s univerzitním týmem ve Vídni. Projekt byl zaměřen na studium otolitů, zejména poměrů izotopů stroncia. Celý pobyt domluvila vedoucí mé práce a ve Vídni jsem měla vyhodnotit výsledky experimentu na přístroji, který na univerzitě nemáme. Byla to pro mě velmi cenná zkušenost.
Nenapadlo tě pokračovat v doktorském studiu?
S touto myšlenkou si „pohrávám" již delší čas.
Na čem bude záviset tvé rozhodnutí, zda skončit, nebo pokračovat?
Na tom, zda se mi úspěšně povede dokončit magisterské studium a zda budu mít dostatek sil a chuti na zvládnutí doktorského studia.
Jaká práce by tě lákala v současnosti a jak reálně vidíš možnost toto zaměstnání získat?
Práce v laboratoři mě bavila, baví a doufám, že i do budoucna bude bavit. Takže budu hledat zaměstnání, která mi tohle budou umožňovat a určitě mě bude zajímat i pracoviště, kde jsem absolvovala praxi. Nedělám si žádné iluze, protože sehnat práci, která by odpovídala mým představám, nebude v této době vůbec jednoduché.
Když se ohlédneš zpátky, co ti během studia dělalo největší problémy?
V prvním ročníku byly velmi problematické přesuny mezi přednáškami a cvičeními – především s dopravou. Tohle všechno bylo vyřešeno dostavbou kampusu v Bohunicích. Pokud se týká samotného studia, mým jediným problémem byla zkouška z organické chemie, která patří mezi nejobávanější zkoušky vůbec i na jiných univerzitách. Jinak obecně mohu říci, že všechny problémy se dají řešit.
Kdybys měla možnost si znovu zvolit, co v životě dělat, rozhodla by ses stejně?
Do minulosti se nemá cenu vracet, ale myslím, že jsem se rozhodla správně a svoje rozhodnutí bych neměnila.
