Není politika jako politika
Právě na to se také někdy zapomíná. V typickém výboru nebo komisi na malém městě je třeba jeden či dva volení zastupitelé, ale většinu tvoří angažovaní občané, kteří se rozhodli, že se do místní politiky takto zapojí. V komisi pro zdravotnictví jsou tudíž lékaři, v té sportovní šéfové sportovních klubů, ve finančním výboru lidé se znalostmi ekonomie. A tak dále. Je to výborný způsob, jak své odborné znalosti či dovednosti využít ve správě věcí veřejných bez nutnosti se stát členem nějaké strany a procházet „maratónem“ voleb.
Co se naučíte?
Činnost ve výboru či komisi je však přínosná i jinak. Nejde o těch pár stokorun, které obdržíte jako kompenzaci za čas, ale zejména o to, co se tam dozvíte a naučíte. Potkáte se s lidmi, kteří se pohybují ve (víceméně) stejné oblasti, jenže ji třeba vnímají z jiného pohledu. Pamatujte si, že tyto orgány pracují pro zastupitelstvo a radu, což prakticky znamená, že předkládají návrhy a vyjadřují se k nim. V tomto směru občas udělají více „opravdové“ práce než zastupitelstva a rady, kde se často „jen“ hlasuje o hotových návrzích.
V komisi či výboru se proto naučíte naslouchat jiným názorům či hledat kompromisy. Také se může stát, že vám kolegové uloží úkol, např. něco prověřit, sestavit a přednést nějakou zprávu apod. Tak můžete využít a současně tříbit schopnosti, které se vám poté mohou hodit i ve vaší „normální“ práci. A v neposlední řadě je činnost v orgánech obce něco, co působí dobře i jako položka v životopisu a co některé zaměstnavatele jistě zaujme.
