/ROZHOVOR/ Ekonomicko-správní fakulta nabízí studium doktorského studijního programu, který je určen absolventům inženýrského či magisterského studia. Přehled o tomto typu vzdělávání má pětadvacetiletý student Podnikového hospodářství Jiří Richter, který je momentálně na magisterském studiu a uvažuje o postgraduálu na ESF. Na konci svých studií by se tak mohl pyšnit titulem Ph.D. za jménem.
Proč o doktorském studiu uvažuješ?
Situace na trhu práce není ještě stále moc ideální a na pracovní úřad se mi jít nechce. Navíc mne vždy lákalo povolání učitele, ale kvůli platovým podmínkám ve školství jsem si zvolil jiný studijní obor. V rámci doktorského studia se mimo jiné očekává zapojení do výuky a v případě vzdělávání vysokoškoláků čekám odlišnou situaci, než na nižších stupních školství, a to jak v otázce ohodnocení, tak v přístupu studentů. Ve výsledku bych tak vedle ostatního rád dokázal, že mi léta strávená na fakultě skutečně k něčemu byla.
Co myslíš, že ti studium přinese?
Jednou ze zkušeností, kterou bych jinde těžce získával, je zmíněná pedagogická. Především bych se ale rád dále vzdělával v ještě užší ekonomické problematice, než mi současný studijní obor nabízí. Studijní plán je v rámci doktorského studia tvořen povinnými předměty a klasickou výukou v podstatě jen v prvním ročníku, kdy si studenti rozšiřují znalosti některých předmětů nad rámec běžného magisterského vzdělání. V dalších letech je jedinou náplní tvorba disertační práce a její průběžná prezentace, což jsou také jediné povinné studijní aktivity ohodnocené kredity. Doktorand se tedy zabývá čistě oblastí své disertace a není rušen jinými, pro něj ne zcela přínosnými předměty.
Jak se k tomu staví noví studenti z oboru?
Spousta mých vrstevníků chce po škole, popřípadě už během ní, co nejrychleji do praxe a dále růst tam. Já si ovšem myslím, že oproti korporátnímu či státnímu sektoru poskytuje univerzitní prostředí mladým absolventům často větší podporu pro odbornou a vědeckou činnost. Zejména výzkumná ekonomická činnost je krom specializovaných firem dost potlačena – podniky se soustředí na vlastní fungování a rozvoj. Oproti tomu se u doktorandů přímo očekává, že své myšlenky a hypotézy týkající se vybraných ekonomických jevů mohou nejen navrhnout a popsat, ale také právě vědeckou činností dokázat jejich obecnou platnost v ekonomickém prostředí. Zhruba to je cíl disertačních prací a očekávaný přínos studentů doktorského studia do oblasti ekonomického poznání.
Pro jaký obor ses rozhodl?
Určitě chci zůstat v rámci oboru podnikového hospodářství, konkrétně v oblasti finanční a strategické analýzy, a to jak právnických, tak fyzických osob. Ve zkratce bych rád našel univerzální recept, jak se může a nemůže z talentovaného člověka stát úspěšný podnikatel.
Zajímal ses už o přijímací řízení?
Přijímací řízení se hodně liší co do jednotlivých kateder a oborů. V mém případě se většina procesu odehrává až po magisterských státních zkouškách, tedy relativně za dlouho. Každý ze zájemců musí mít především připravený koncept svého vědecko-výzkumného působení na fakultě, tedy nějakou konkrétnější představu o své disertační práci. Samotné přijímací řízení potom zahrnuje rozpravu nad tímto projektem a klasické testy ze znalostí relevantních předmětů dle zvoleného oboru.
Náleží ke studiu nějaké stipendium, které ti fakulta nabízí?
Ke studiu samotnému ano, pak jsou další spojená s výukou, vědeckou činností a dalšími. O konkrétní formy a výše se ale budu zajímat taky asi až ve chvíli, kdy to bude potřeba.
Budeš se snažit stihnout pracovat při studiu?
Pokud se bude mé studium vyvíjet úspěšným směrem, zkusím jeho výsledky aplikovat do vlastního podnikatelského úsilí. Ale i jinak nejspíš ano, kariéru na univerzitě neplánuji, určitě chci časem do praxe.
Jak se vlastně doktorské studium ukončuje?
Obhajobou disertační práce, získáním titulu, vyklizením kanceláře. Upřímně – nemám moc tušení. Ještě jsem si ani nepodal přihlášku.
