Už delší dobu toužíte vyrazit za hranice našeho státu, ale pořád nevíte jak na to? Všichni jen mlží a své zkušenosti si nechávají pro sebe. Tvrdí, že je to jejich „know how“, se kterým se nikomu nepochlubí. Nevidím nic špatného na tom, když se nováčkům trochu poradí. Jak se říká, žádný učenec z nebe nespadl, proto jsem zde sepsala nejzákladnější informace o cestě za výdělkem.
Do ciziny lze jet s agenturou nebo na vlastní pěst. Jakmile se rozhodnete spolehnout sami na sebe, měli byste vědět pár základních informací.
Na ostrovy se můžete dopravit několika způsoby. Šikovnější si dokážou vyhledat letenky v přijatelné hodnotě. Dokonce se dá sehnat i let za 600 Kč. Člověk však musí být trpělivý a vyčkávat na příhodný okamžik. Hlavně se vyvarujte státním aerolinkám. Nejlépe pořídíte u nízkonákladovek či zahraničních společností. Ti, co nemíní poznat krásu letadel, volí cestu autobusem. Opět se jízdné pohybuje v mírném rozmezí kolem 1 700 Kč.
Jste v Londýně, co teď? Toto město se přece nestalo vaší cílovou stanicí. Jako v naší republice, také i v Británii seženete levnou dopravu. Megabus se stane vaším průvodcem po celém království. Avšak i zde neplatíte stále stejné částky. Klidně během pár hodin cena vzroste o dvacet liber, stejně tak i může klesnout. Vše záleží jen na náhodě. Ti, kterým přeje štěstí, dokážou projet napříč státem za pár liber. Jednou se mi dostalo té cti sedět v nejluxusnější hromadné dopravě. Vše v černé barvě, kožené sedačky a to celé doplněno mramorovými stolíky. Uprostřed se nacházela kuchyňka s vybavením, za které by se nestyděla žádná dnešní domácnost. Celý přepych doplňovalo modré podsvícení.
Jo, abych nezapomněla. Těsně před odjezdem (asi 2–3 dny) si musíte zařídit ubytování. K tomuto účelu nejvíce poslouží stránky www.fish4homes.co.uk nebo www.gumtree.co.uk. Zde si vyberete ze široké nabídky podnájmů. Aby nedošlo k omylu, do vyhledávače zadávejte „flat or house to share“. Snad nikoho neodradí sdílet byt s dalšími lidmi. Při domluvě s majitelem nikdy neříkejte, že chcete ubytování pouze na prázdniny. S takovým přístupem by si vás nikdo nenastěhoval.
Po úspěšném sehnání noclehu urychleně navštivte banku. V každé práci totiž vyžadují číslo účtu. V tomto případě bych doporučila Lloyds TSB. Tam neplatíte žádné poplatky za vedení účtu ani za transakce. Získáte přitom Classic i Saving account dohromady. Internetové bankovnictví je rovněž zcela zdarma. K zařízení účtu si vystačíte jen s proof of address. Tím může být třeba podepsaná nájemní smlouva. V průmyslových městech jako je Manchester narazíte na polsky mluvící úředníky. Zapsáním do pracovní agentury automaticky získáte i smlouvu. Jinou variantu shánění zaměstnání vidím v job centru. Job centrum se na první pohled zdá jako náš úřad práce, ale s jedním rozdílem. Člověk si tam sám hledá pracovní nabídky, jež si rovnou může vytisknout. V podstatě něco podobného naleznete na stránkách www.direct.gov.uk.
I když si práci seženete sami, návštěvě job centra se nevyhnete. Pro každého pracujícího v UK je povinností vlastnit NATIONAL INSURENCE NUMBER CARD. Díky půlhodince strávené na úřadě získáte NIN, díky němuž platíte mnohem nižší daně. Hlavně nezapomeňte hlásit jakoukoli změnu – bydliště, zaměstnavatele nebo jména. Tím, že máte své číslo a pracovní smlouva vám trvá více jak rok, získáte nárok na britskou zdravotní pojišťovnu. Ale pozor! Podle zákona můžete být pojištěni pouze v jednom státě. To stejné platí i pro řidičské průkazy. Bezplatně vám ho vymění, avšak český zanikne.
Poslední důležitá informace, o které bych se chtěla zmínit, je Home office. Bohužel Česká republika patří mezi těch málo zemí z východu platících tuto daň. Předem upozorňuji, že v žádném případě nenabádám nikoho k porušování zákonů. Avšak podle mého názoru je úplně zbytečné si Home office zařizovat, pokud v Anglii trávíte pouze 2 měsíce přes prázdniny. Home office slouží jako doklad o přechodném bydlišti, a pokud nepracujete v Británii rok pod stejným zaměstnavatelem, musíte si ho stále obnovovat. Během jedné zahraniční brigády můžete klidně prodělat i 30 000 Kč. Proto záleží jen na každém z vás, jestli si chcete vydělat, nebo ctít zákony.