Prezident studentské organizace se věnoval škole až ve volném čase

Důvody, proč se stát členem studentské organizace, jsou jasné – chuť učit se novým věcem, najít si přátele a v případě AIESEC také zkusit věci, ke kterým se na klasické stáži ve firmách jen stěží dostanete. A stejně to viděl i absolvent Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity Peter Kürti. Na rozhodnutí, proč věnovat svůj volný čas právě této organizaci, měl zásadní vliv jeho strýc: „Už od dětství jsem od něj slýchával historky o AIESEC, stáži v Berlíně, na kterou se přes organizaci dostal, a také o pravidelných setkáních s bývalými členy. Vždy vzpomínal na to, jak mu organizace pomohla získat pracovní zkušenosti, cenná přátelství, a taky se zdokonalit v cizích jazycích. Myslím, že právě tahle kombinace byla hlavním důvodem, proč jsem si vybral AIESEC a ne jiný spolek.“
 

Studentské organizace jsou obvykle chápány jako doplněk k vlastnímu studiu – tedy hlavní činnosti každého posluchače vysoké školy. Pro Petera, který se propracoval až do vedení brněnské pobočky organizace, se ale stala jeho původně „mimoškolní aktivita“ absolutní prioritou: „Škola mě naučila zodpovědnosti, osamostatnil jsem se, žil na vlastní pěst. Samotné studium ale nebylo moc náročné a díky tomu jsem se mohl naplno věnovat AIESEC.“ O svém studiu Peter tvrdí, že se mu věnoval ve volném čase při práci v AIESEC. Titul je určitě důležitý pro zaměstnavatele, ale o to, jakou školu a jaké studijní výsledky jste měli, podle něj tak úplně nejde.
 

Proč se podle Petera zapojit do studentské organizace? „Klasické zaměstnání vám neuteče – možnost pracovat v AIESEC ano. Dokud jste mladí, je čas objevovat a poznávat.“ A u něj to platí doslova, členství v organizaci mu hlavně pomohlo rozšířit obzory. „Před tím, než jsem začal v organizaci aktivně působit, jsem byl velmi nesmělý a představa toho, že bych mohl někdy žít mimo střední Evropu, nepřipadala v úvahu. Ale protože AIESEC je mezinárodní organizace, začal jsem poznávat svět, pracovat s lidmi z různých koutů světa, naučil jsem se tolerovat odlišné kultury a zvyklosti. Z nesmělého a lokálně myslícího Petera se stal člověk, kterému není žádný kus světa cizí,“ říká. A že je to pravda dokazuje fakt, že Peter k dnešnímu dni navštívil téměř 40 zemí světa, a většinu z nich právě díky AIESEC. Cestování je Peterovou drogou a rád by navštívil alespoň 3 nové země každý rok.

 

Nejvíce je Peter hrdý na to, že se během jeho působení v brněnské organizaci zdvojnásobil počet členů i stáží. Po této zkušenosti se rozhodl zkusit štěstí ve vedení rakouského AIESEC, kde měl na starosti práci s velkými společnostmi ale i neziskovými organizacemi, jako jsou Lékaři bez hranic. Po Rakousku Peter pokračoval rovnou do celosvětového vedení AIESEC v Rotterdamu a opět budoval vztahy s firmami.

Na otázku, kdy se z dobrovolnické aktivity stalo zaměstnání, odpovídá: „Ve chvíli, kdy si uvědomíte, jak moc vám práce v AIESEC pomáhá v osobním rozvoji. Když jasně vidíte, co se můžete naučit, a jak vás další den posune dál. Když získáváte příležitosti, které se vám jinde nenaskytnou.“ Členství v AIESEC mu také pomohlo k nynějšímu zaměstnání v Hongkongu – pro mediální skupinu Euromoney Institutional Investor pořádá konference zaměřené na podporu financování projektů z oblasti energetiky a infrastruktury po celé Asii – naposledy v Indonésii, která podle Petera tyto projekty nevyhnutně potřebuje.