Při hledání práce je důležité i štěstí

Co vás dovedlo k práci pro Term?

Dozvěděl jsem se až od kamaráda, že firma měla prezentaci na naší fakultě. Kontaktoval jsem ji a pozvali mě na pohovor. Byl jsem se ještě podívat na maratonu v Praze, kde také vystu­povala s prezentací, a pak mě přijali na hlavní pracovní poměr jako asisten­ta prodeje a marketingu.

Čím jste u pohovoru oslnil?

Šlo na něj víc lidí a přijali sice jen mě, přesto si nemyslím, že jsem byl vyloženě dobrý. Spíš jsem na šéfa ustavičně tlačil. Dva měsíce se rozho­doval, jestli vůbec někoho vezme. Já jsem se mu každý týden ozýval a patrně na základě mého zájmu mě přijal.

Takže rozhodla vaše neodbytnost?

Přece jen šlo o práci se světoznámými sportovními značkami, což bylo velké lákadlo. Do té doby jsem nic nehledal, ale dálkově jsem magisterský obor mohl studovat dál, takže jsem práci bral. I když časově to se školou bylo někdy náročné.

Uplatnil jste znalosti ze studia na Fakultě sportovních studií?

Rozhodně mi škola pomohla, protože jsem znal spoustu věcí z různých odvětví, například v diagnostice jsem využil anatomii nebo biomechaniku. Škola mi dala všeobecný přehled. Byl jsem si jistý tím, co jsem říkal, takže jsem i dobře poradil.

Kdy jste se posunul k vyšší funkci?

Přibližně po dvou letech, kdy jsem pracoval v promo týmu pro různé značky, mi šéf nabídl, ať se věnuji sám jenom jedné, outdoorovému vybavení Teva. A je to super, vždyť jsem se dostal na nejvyšší možnou pozici v obchodní oblasti.

Co doporučíte vašim následovníkům na fakultě, aby dosáhli stejné spokojenosti?

Jsou to dvě věci: za prvé jít si tvrdě za svým cílem. Už při jednání o práci pro Term jsem si po neustálém čekání na rozhodnutí v jednu chvíli řekl, že zavolám naposledy. A pokud zase uslyším, že se mi ozvou, už se na to vykašlu. Jenže se to vyplatilo a poslední volání mě zachránilo. A za druhé je samozřejmě důležité štěstí.

Když se ohlédnete zpětně, jste rád za studium na Fakultě sportovních studií?

Samozřejmě se najdou i negativa, ale převládá spokojenost. Věděl jsem, že pokud chci na vysokou školu, mohu jen na nějakou se sportovním zaměřením, nikdy mi totiž nešla chemie, matematika, fyzika. Navíc jsem odjakživa miloval sport, takže se nabízela jediná varianta. Fakulta mi dala spoustu kamarádů. Byli jsme skvělá parta a pořád jsme.

Vedle práce pro Tevu trénujete mládež ve fotbalovém klubu Zbrojovka Brno. K tomu vás také nasměrovala vaše škola?

Studoval jsem Trenérství a od prvního ročníku jsme celých pět let měli výuku pod vedením Karla Večeři, což je uznávaná trenérská osobnost. Hodně nás naučil a pro koučování zapálil. Díky škole jsem získal A licenci UEFA (Evropská fotbalová federace – pozn. red.) a už při studiu jsem se trénováním zabýval. Při svém působení ve Zbrojovce na pozici sportovního ředitele Karel Večeřa nastolil koncepci omlazování trenérů mládežnických výběrů. Všechny nás znal a místo nabídl i mně.

Co vám trénování přináší?

Hrozně moc mě motivuje, jaký děcka dělají každý měsíc očividný pokrok. Snažím se jim dávat maximum, aby něčeho dosáhli a v budoucnu Zbrojovku pozvedli. V klubu se s mládeží pracuje dobře. Zbrojovka pořád má a bude mít jméno, takže kde jinde trénovat? Pro mě jde o poctu a práce s mládeží mě baví.

Rozhovor byl publikován v brožuře Jdi pracovat 2/2011.