Příkazní smlouva: podepsat, či nepodepsat?

Brigádníci důvěrně znají zkratky DPP a DPČ. Absolventi patrně již uzavírali pracovní smlouvu. Ale příkazní či mandátní smlouvu? Zaměřujeme se především na srovnání příkazu a smluv podle zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.).
 

Příkaz je v občanském zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) upraven v ustanoveních § 2430 až 2444. Tento smluvní typ sjednotil úpravu příkazní smlouvy, dříve obsaženou ve „starém“ občanském zákoníku, a mandátní smlouvy, kterou upravoval zákoník obchodní.
 
Obsahem příkazní smlouvy je závazek příkazníka obstarat záležitosti příkazce. „Záležitost“, o které mluví zákon, může být pojata různě a široce – může se jednat o určitý jednorázový úkon, ať už faktický, nebo právní, nebo může jít o činnost pravidelnou. Příkazník, tedy ten, kdo má něco obstarat, má povinnost vyplnit příkaz osobně, poctivě a pečlivě, dle svých schopností. 

 

Na první pohled se může zdát, že se jedná o variantu pracovněprávních smluv. Není tomu tak. Je nutné si uvědomit, že pracovní právo poskytuje zaměstnanci poměrně vysokou míru ochrany, jako tzv. slabší smluvní straně. V čem se tedy tyto smlouvy liší?
 
Příkazní smlouva nemusí být platně uzavřena v písemné formě, na rozdíl od smlouvy pracovní či dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPP, DPČ). Tím se pak ztěžuje prokazování toho, co si strany ujednaly.
 
Navíc za výkon závislé práce, tedy práce vykonávané v režimu zákoníku práce, zaměstnanci vždy náleží odměna. Taktéž se na pracovněprávní vztahy aplikují předpisy o minimální mzdě. To neplatí u příkazu. V případě příkazní smlouvy musí příkazce, tedy „zaměstnavatel“, poskytnout odměnu, byla-li ujednána nebo je-li obvyklá. Taková konstrukce není pro příkazníka příliš příznivá.
 
Při výkonu závislé práce je zaměstnavatel povinen poskytovat zaměstnanci pomůcky a ochranné prostředky, které potřebuje při práci. Takovou povinnost příkazce nemá; musí pouze nahradit příkazníkovi účelně vynaložené náklady. U příkazu je také příkazník zbaven nároků plynoucích z odpovědnosti za pracovní úraz a nemoc z povolání, které mu garantuje zákoník práce.
 
Ochrana zaměstnance podle zákoníku práce je asi nejpatrnější při ukončování pracovního poměru, kdy je stanovena písemná forma a výpovědní lhůty. Příkazce může příkaz odvolat dle libosti. Příkazník jej může vypovědět nejdříve ke konci měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena. Rozdíl mezi postavením zaměstnance a příkazníka je tak zcela evidentní.
 
V neposlední řadě nesmíme zapomenout na jiné režimy zdanění a na úhradu zdravotního a sociálního pojištění. U příkazu se odměna zdaňuje jako příjem fyzické osoby a příkazce musí sám hradit povinné odvody.
 

Při uzavírání smluv musíte sami posoudit, co od protistrany požadujete a co jste schopni a ochotni akceptovat. Uzavření příkazní smlouvy se děje například u realitních kanceláří či při výkonu nejrůznějších druhů poradenství, pokud jste osobou samostatně výdělečně činnou. Odpadá tak problém s hrazením povinného zdravotního a sociálního pojištění. Z důvodů snížení nákladů na zaměstnance příkazní smlouvu využívají i neziskové organizace. Rada na závěr? Než podepíšete, zamyslete se.