Rok jako au-pair ve Španělsku

Ivana Hrašková ze Slovenska zjistila po přijímacích zkouškách na vysokou školu, že to vlastně není přesně to, co chtěla. Co udělala? Nešla na vysokou proto, že se to sluší a patří, nebo aby nezklamala rodiče. Ivka na rozdíl od mnoha jiných studentů odešla hledat svou další cestu do Španělska jako au-pair. Dnes již úspěšně studuje španělský jazyk na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity a povyprávěla nám něco o svém roku stráveném ve Španělsku.


Proč ses rozhodla zkusit život ve Španělsku místo nastoupení na vysokou školu?
V posledním ročníku gymnázia jsem si ještě nebyla jistá, jakým směrem se chci ubírat, přičemž jsem si podala přihlášky na několik vysokých škol s různým zaměřením. Rozhodla jsem se také maturovat ze španělského jazyka. Po absolvování přijímacích zkoušek jsem si uvědomila, že ani jedna ze škol, které jsem si zvolila, mi plně nevyhovuje. Proto jsem se rozhodla strávit rok ve Španělsku, nechat si čas na rozmyšlenou, nabrat zkušenosti a co nejvíce se zlepšit v jazyce.
 
Bylo těžké zvyknout si na novou práci a život?
Zpočátku bylo přivykání na nové prostředí těžší, než jsem čekala. Jednak šlo o dorozumívací problém, protože člověk ne vždy dokázal vyjádřit to, co chtěl, způsobem, jakým chtěl, což občas mohlo způsobit nedorozumění. Velmi zvláštní bylo i zvykání si na život v domácnosti cizích lidí, kde jsem měla hlavně zpočátku pocit nedostatku osobního prostoru, což přinášelo velký pocit nejistoty. Také první měsíce šlo o neustále přivykání na jiný životní styl a pravidla, co už se týkalo jídla nebo fungování domácnosti. A na závěr bylo pro mě náročné nemít po boku přátele a blízkých a nabývání prvních nových přátelství a budování zcela nového života mi dalo zabrat.

Foto: Archiv Ivy Hraškové
 
Měla jsi ze začátku problém dorozumět se?
Problém jako takový ne, ale bylo dost vyčerpávající neustále přemýšlet při každé příležitosti, když jsem chtěla něco říct. Hlavním problémem pro mě bylo bilingvální dorozumívání. Mým úkolem bylo mluvit s dětmi, které jsem hlídala výhradně v anglickém jazyce, přičemž ony povídaly španělsky. Toto „přepínání se z jazyka do jazyka“ a zároveň přemýšlení v mateřském jazyce bylo náročné. Trvalo mi asi měsíc, dva dokud jsem si zvykla, ale cítím na sobě, že mé jazykové schopnosti se tím výrazně zlepšily.

Co si myslíš, že ti tato zkušenost dala?
Myslím si, že to byla hlavně výborná zkušenost do života. V první řadě jsem se nepoměrně zlepšila v španělském jazyce a na komunikační úrovni i anglickém. Nabyla jsem větší sebevědomí a pocit nezávislosti na nikom a ničem. Mám mnohem menší strach z neznámého, nebo z cestování. Naučila jsem se řešit problémy s chladnější hlavou a občas ignorovat nepřiměřené reakce mého okolí.


Chtěla by ses tam vrátit? Líbil se ti život a lidé ve Španělsku?
Španělé obecně jsou velmi přátelští lidé, kteří se rádi baví, jsou milí a galantní. Život ve Španělsku mi velmi chybí a ráda bych se vrátila, ale v současnosti si užívám výhody, které mi přináší život doma. Určitě do budoucna uvažuji, že si zopakuji tuto zkušenost, ať už ve Španělsku nebo jiné zemi. Myslím si, že setkávání se s jinými lidmi z různých kultur, jejich zvyky a způsobem rozmýšlení je velmi zajímavé a obohacující.
 
Jak vypadal tvůj život, když ses vrátila? Měla jsi problém zas se „zařadit“?
Zařadit se vůbec nebyl problém. V podstatě mohu říci, že vše pokračovalo tam, kde to skončilo. Ten, kdo se změnil nejvíc, jsem byla já.

Foto: Archiv Ivy Hraškové

Jaké jsou tvé nejbližší plány?
V blízké době bych ráda vyjela během letních měsíců někam do zahraničí v rámci brigády. Rozhodla jsem se začít studovat další jazyk – němčinu. V příštím školním roce bych ráda přidala ke svému oboru Španělský jazyk a literatura i Hospodářskou politiku na Ekonomické fakultě MU, protože pobyt ve Španělsku moje studium výrazně usnadnil a takovýmto způsobem bych měla možnost rozšířit svou specializaci. No a v neposlední řadě jsem si podala žádost o Erasmus + na jarní semestr příštího roku. Čas ukáže, které z mých plánů se vyplní a jakým směrem se bude můj život ubírat.

Na podobné téma

Pořádání (nejen) prázdninových akcí

Po škole rok dobrovolničit pro EU. Proč ne?

Vojtěch Pekárek: Práce v zahraničí umožňuje získat jiný pohled na vše

S angličtinou nejdál dojdeš