Růžové prohlášení

Získali jste práci či brigádu a zaměstnavatel po vás chce podepsat „růžové prohlášení“? Zdá se vám to jako další zbytečná byrokracie? To je ale omyl. Proč je ale nutné formulář podepsat? A jaké výhody z jeho podpisu pro vás plynou?

růžové prohlášení
růžové prohlášení
Někdy se růžové prohlášení může studentům zdát stejně absurdní jako každé byrokratické nařízení. Jenže jako brigádník budete dostávat mzdu na základě pracovní smlouvy, nejčastěji dohody o pracovní činnosti (DPČ) nebo dohody o provedení práce (DPP), což už je regulérní pracovní vztah. Proto se vám bude vypočítávat i daň z příjmů fyzických osob. Co možná studenti nejvíce podceňují, když hledají přivýdělky, je právě možnost podepsat toto prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků a uplatnit si slevy na dani.

Kdy podepsat růžové prohlášení?

Důležité je si zapamatovat, že růžové prohlášení se podepisuje vždy u jednoho zaměstnavate­le po dobu jednoho kalendářní­ho měsíce, nebo u jednoho zaměstnavatele na celý rok. Pokud víte, že budete v průběhu roku chtít pracovat u několika zaměstnavatelů, můžete například v lednu podepsat jedno prohlášení u konkrétního zaměstnavatele na celý měsíc, v únoru u dalšího zaměstnavatele na celý měsíc, v březnu opět na celý měsíc u jiného zaměstnavatele, a tak to může pokračovat až do prosince. Prohlášení se podepisuje do 30 dnů po nástupu do zaměstnání a poté každoročně nejpozději do 15. února.

Proč se podepisuje růžové prohlášení?

Jako pracovník se smlouvou DPČ nebo DPP pobíráte podle zákoníku práce tzv. příjem ze závislé činnosti, a proto musíte odvést i daň. Když podepíšete růžové prohlášení, můžete si uplatnit slevy na dani, daňové zvýhodnění či nezdanitelné části základu daně. Právě proto se podepisuje u zaměstnavatele prohlášení k dani, který uplatní vaše nároky na daňové zvýhodnění. Jde o slevu na poplatníka ve výši 2 570 Kč.

 

Jaké daně se odvádí v rámci brigády?

Pokud nepodepíšete růžové prohlášení nebo váš výdělek nepřesáhne částku 11 500 Kč, bude vám mzda zkrácena srážkovou daní. Tato daň se uplatňuje ve výši 15% a peníze, které tak odvedete státu, si již nemůžete nárokovat zpět ani při ročním zúčtování. Jestliže si vyděláte během měsíce více než 11 500 Kč, zaplatíte zálohovou daň. Právě tato daň vám může nahrát na to, že budete mít v ročním zúčtování přeplatek a tyto peníze vám budou vráceny. Vrácená daň tak může být váš další přivýdělek.

Na podobné téma

Poprvé na úřad práce? Buďte připraveni!

Jaké změny čekají zaměstnance a podnikatele v roce 2017

Příprava na Assessment centrum: přirozenost

Dohoda o provedení práce – co je možné?