Existuje samozřejmě mnoho povolání, v nichž se více či méně oficiálně vyžaduje jasný „dress code“. Bankéř či právník oblečený v něčem jiném než ve slušivém obleku (v případě ženy pak v moderním kostýmu) asi vyvolá přinejmenším překvapení, jenže svého druhu „dress code“ je třeba i to, že řemeslník dorazí v pracovních kalhotách s kapsami plnými nářadí. Co však čekat např. u avantgardního grafika či excentrického programátora? Odhad, že budou mít asi cosi ve stylu dnešních teenagerů, nemusí být správný.
Část úspěšných lidí z dnešní mladé generace se poněkud překvapivě vrací ke konzervativnímu stylu oblékání, a proto i onen programátor může překvapit na míru střiženým oblekem, ale jiní prosazují naopak populární „hipsterskou“ vizáž. Posuzování pracovního oboru či pozice podle způsobu oblékání se tudíž začíná stávat lehce zrádným. Někteří špičkoví manažeři, vědci nebo inženýři se záměrně oblékají skoro jako bezdomovci. A ne proto, že by oblečení nepřisuzovali význam, nýbrž proto, že tím dávají najevo svůj úspěch.
Dostali se ve svém oboru na tak vynikající úroveň, že nemusejí dodržovat „dress code“. Jejich autorita se jednoduše respektuje bez ohledu na to, co mají na sobě. Dost možná si ze střední či vysoké školy vzpomínáte, že některého učitele jste nevídali jinak než v obleku, zatímco jiný si nejčastěji brával něco, čím připomínal spíš venkovského „strejce“. O schopnostech jednoho či druhého ovšem jejich styl odívání moc nevypovídal.
Je však třeba ještě jednou zdůraznit, že tohle si nemůže dovolit každý, nýbrž jedině ten, kdo si je svou silnou profesní pozicí opravdu hodně jistý. Většina se ale musí spokojit s tím, co se od nich očekává, byť i v rámci toho lze téměř vždycky najít jakýsi „manévrovací prostor“, abyste splnili očekávání a současně nosili něco, co se vám líbí a co je vám pohodlné. Velkou otázkou ovšem je, zda se držet aktuálních módních trendů.
Jsou opět povolání, kde se to od člověka čeká. Existují ovšem i tací, kteří sledují módní trendy jen proto, aby pak „schválně“ nosili to, co v módě není. Může to být koneckonců projev snahy vyniknout a odlišit se, jenže poměrně často se stává, že se z tohoto „kontra-stylu“ potom stane nový módní mainstream (přesně tak vznikl „hipsterský“ styl). Nejtěžší, ale dlouhodobě zřejmě nejefektivnější však je, když si vytvoříte vlastní styl a držíte se ho, až se stane pevnou součástí vašeho image (to potvrzují také zkušenosti autora článku).
A na závěr ještě jedna rada: Pokud zjistíte, že pro vaši práci (popř. nějakou konkrétní pracovní příležitost) je oblečení hodně důležité, ale sami si nevíte rady, rozhodně zvažte i možnost si na to téma promluvit s profesionálním stylistou. Hodina či dvě, které vás přijdou na pár stokorun, vám mohou přinést cenné rady, ať již chcete „kráčet s módou“, nebo zvolíte spíše svůj osobitý styl. Samo oblečení asi jen vzácně rozhoduje o výsledku rozhovoru s potenciálním klientem či nadřízeným, ale podcenit byste ho určitě neměli.
