Shánějte praxi již při studiu, doporučuje státní zástupce

Martin Durda krátce po absolutoriu na magisterském oboru Právo a právní věda vstoupil do výběrového řízení na pozici právního čekatele. „Výběrové řízení jsem si vyhledal sám na stránkách justice.cz. Od skončení studia po nástup do práce uběhlo asi půl roku a celou dobu v podstatě trvalo jedno výběrové řízení, které se skládalo z písemné i ústní částí a také psychotestů,“ přibližuje Martin Durda. Po náročném a rozsáhlém konkurzu nastoupil mladý právník na pozici právního čekatele. Na této pozici strávil tři roky, které završil úspěšně zvládnutou závěrečnou zkouškou. „Asi tři měsíce poté jsem byl jmenován státním zástupcem. Ty jmenuje ministr spravedlnosti tak třikrát do roka. Mě jmenoval ministr Blažek tři dny před razií na vládě,“ vzpomíná na nedávné dění Durda.

Jediné výběrové řízení v životě

Na pozici čekatele není jednoduché se dostat. „V mém termínu nás bylo původně přihlášeno okolo čtyřiceti, nakonec byli přijati tři. Písemný test, který mi tak těžký nepřišel, se skládal z padesáti otázek z oblasti práva, historie soudnictví a státního zastupitelství a všeobecného přehledu, kdy jsou čtyři možnosti s jednou správnou odpovědí, postupuje 10 nejlepších do ústního kola,“ vyjmenovává Durda. Ústní pohovor byl pro Martina premiérou. „To pro mě bylo o hodně náročnější, neboť to byl v podstatě můj první a vůbec jsem nevěděl, co mě tam čeká. Byly tam jednak typicky personalistické otázky a pak otázky na práci státního zástupce, právnické znalosti a zhodnocení jedné listiny, co bych s ní jako státní zástupce dělal. Na závěr byly psychotesty, a tam jsem nijak nevymýšlel a dělal to, co mě napadlo jako první, na ty se podle mě moc připravit ani nedá,“ uvádí státní zástupce.

Benjamínkem od malička

Ve třídě patřil Martin vždy mezi nejmladší a zisk postu státního zástupce zvládl také v nejkratším možném termínu. V Česku tedy zatím patří mezi benjamínky. „U nás na pracovišti jsem vyloženě nejmladší, chodím se samozřejmě radit ke zkušenějším kolegům, a to především v procesních věcech, ale v rámci dobrého kolektivu je to v pohodě. V některých věcech chodí kolegové naopak pro radu i ke mně,“ popisuje.

Nasycený právní trh

Martin měl štěstí, že mu hned napoprvé vyšla jeho práce snů, ale ne všichni z jeho vrstevníků měli takové štěstí. „V dnešní době je absolventů strašně moc a trh s právníky je nasycen v podstatě ve všech oblastech, nejlépe je shánět praxi hned při studiu a následně na daném místě nastoupit. Typicky to tak funguje v advokátních kancelářích. Po koncipientské praxi je pak možno založit si svoji advokátní kancelář. Zrovna v poslední době to tak udělali mí dva kamarádi,“ říká Durda.

Dobré rozhodnutí

A co myšlenky na soudcovskou židli? „Jelikož mě při studiu zaujalo především trestní právo, bylo nasnadě, že spíše do úvahy přicházela práce státního zástupce, která je v drtivé většině právě o trestním právu, zatímco u soudce není jisté, v jaké oblasti by pak člověk soudil. Na funkci soudce nyní nepomýšlím, na státním zastupitelství jsem spokojen,“ uzavírá státní zástupce Martin Durda a jedním dechem dodává: „Svého rozhodnutí nelituju, práce je to náročná a zodpovědná, zvláště teď, co už jsem státní zástupce a mám vlastní agendu. Na druhou stranu je užitečná a dobře ohodnocená. Na práci mě baví především její variabilita a pocit, že dělám něco pro ochranu společnosti.“

Doporučuji mít co nejvíc praxe v oboru už při studiu, kdy se sehnat určitě dá, byť třeba za minimální mzdu nebo zadarmo. A zároveň nepodceňovat ani studijní výsledky. V záplavě absolventů se zaměstnavatelé rozhodně dívají i na ně.