Škola dá základní vědomosti a nasměruje vás v myšlení

Platí na vás známá věta: Když jsem se v patnácti rozhodovala co dělat, právničina byla jasná volba? Co Vás vedlo ke studiu práv?
Abych pravdu řekla, v patnácti letech jsem o budoucnosti příliš neuvažovala. Studovala jsem víceleté gymnázium, takže jsem byla ušetřena stresu spojeného s výběrem vhodné střední školy. Otázku „co dál“ jsem řešila až v maturitním ročníku. I v tomto věku jsem si nebyla stoprocentně jistá, nicméně přece jen jsem věděla, že mám spíše humanitní nadání. Bavilo mě psaní, jazyky a práce s lidmi. Podala jsem si tedy přihlášky na žurnalistiku a na práva. Vyšla z toho jenom ta práva, takže se to může jevit jako znouzectnost, nicméně s odstupem času jsem za tuto cestu osudu vlastně ráda.

Jak hodnotíte zpětně studia? Poskytla vám vše podstatné, nebo jste na vše přišla až praxí?
V prvních letech poté, co jsem nastoupila do praxe, jsem přínos své fakulty hodnotila poměrně negativně. Ačkoliv jsem slyšela, že dnes je studium zaměřeno více prakticky, což jsem já během studia postrádala. S větším časovým odstupem studium hodnotím tak, že mi byly vštípeny základní právní teorie, zásady, principy a instituty, což je gró pro práci právníka. Texty zákonů se mění, jejich znalost tudíž klíčová není. Rovněž mě škola naučila přemýšlet a dala mi dobrý základ pro přirozenoprávní myšlení a logiku. Přesto mám za to, že větší zaměření na praxi v době mých studií by bylo přínosnější a některým předmětům mohlo být věnováno více prostoru, jiné naopak postaveny na okraj zájmu. Také mi chyběl důraz na cizí jazyky.

Snažila jste se získat praxi již při studiu?
Já jsem při studiu pracovala, již od svých 16 let. Práce nebyla v oboru, byla jsem zaměstnána v restauraci, během studia na VŠ již na manažerské pozici. Byla to nicméně škola práce s lidmi, a to velká! Po praxi v oboru jsem sice toužila, nicméně moc aktivně jsem ji nehledala, mé místo v restauraci bylo dobře placené a dalo se tam při škole pracovat na plný úvazek, což by v oboru nepřicházelo v úvahu a finanční standard by se mi proto výrazně snížil.

Jak jste sháněla práci po ukončení studia?
Po ukončení studia jsem práci sehnala prakticky okamžitě, byla jsem myslím na pěti pohovorech, z toho dvě místa jsem získala. Vybrala jsem si místo v advokátní kanceláři, kde pracuji dodnes. Shánění práce mi trvalo asi tři týdny, nicméně to bylo před pěti lety, myslím si, že dnes bude situace v Brně výrazně horší.

Jak vidíte šance na uplatnění absolventa práv v porovnání s ostatními obory?
Absolvent práv má šanci na uplatnění velikou. Dobrý absolvent práv má nadání logického a akčního myšlení, dokáže si dávat věci do souvislostí, což je na trhu práce velká výhoda. Znám několik absolventů práv, kteří se právu v jeho vlastním slova smyslu nevěnují a zastávají velmi vysoké manažerské pozice v nadnárodních společnostech. Nicméně pokud si někdo představuje, že po ukončení školy najde teplé nepříliš časově náročné místečko v kanceláři (ať již advokátní, notářské, či například na soudě), tak bude dost možná zklamán, nebo toto místo možná najde, ale po pár letech zjistí, že poněkud ustrnul a nikam se profesně neposunul. Na to doporučuji dávat pozor.

Co by pro vás znamenalo opravdový úspěch v profesním životě? A jaké máte plány do budoucna?
Jelikož se spíše řídím tím, že je třeba chopit se příležitostí, které vám život nabídne, nestanovuji si dlouhodobé cíle a snažím se vyždímat co nejvíce z přítomnosti. Jsem spíše pro krátkodobé cíle. Takže před dvěma lety pro mě bylo hlavním cílem úspěšně složit advokátní zkoušky. Momentálně již druhým rokem lačně pohlížím po stáži v Paříži, kterou nabízí Česká advokátní komora ve spo­lupráci s francouzskou, a stanovu­ji si předsevzetí naučit se pořádně francouzsky tak, abych se příští rok mohla také přihlásit.