Spokojeným zaměstnancem nebo pánem svého času?

Napovědět vám můžou postřehy z panelové diskuse StartupClubu v prostorách Jihomoravského inovačního centra (JIC), kde o výhodách a nevýhodách všech kariérních možností diskutovali Petr Krejčí, Petr Pouchlý a Vladimír Sedlařík.

 

Jednou z možností, jak si vydělávat na život, je být prostě na volné noze. Hlavní výhoda? Podle freelancera a marketéra Petra Krejčího určitě svoboda. „Nikdo vám neříká, co máte dělat. Pokud se vám ráno nechce vstávat, tak prostě nevstanete. Anebo si usmyslíte, že budete pracovat během víkendu a na výlet do přírody si zajedete v týdnu. Nikdo vám nemůže říct, že to nemůžete udělat,“ popisuje Krejčí.

Ovšem ne každý podle něj může být dobrým freelancerem. Nutná je totiž jistá dávka sebekázně. „Spousta lidí nad sebou neustále potřebuje nějaký bič, aby se donutili něco udělat. Myslím si, že zrovna pro ně by bylo hodně náročné pracovat na volné noze,“ dodává Krejčí.

O práci v korporátu mnozí přemýšlejí jako o místu, kde se zaměstnanci schovají za kancelářský stůl, svazují je nesmyslná pravidla a jednoduše nemají rádi svou práci. Nemusí to být pravda. Podle dlouholetého zaměstnance nadnárodní společnosti Petra Pouchlého i korporátní prostřední může znamenat svobodu. „Pokud máte v korporátu vyšší pozici - ať již seniorní, specializovanou či manažerkou, získáte také dostatek volnosti. Změní se vnímání výsledků vaší práce od hodinovky na úkolovku. Můžete pracovat o víkendech, během pracovního dne se projít k řece, můžete na někoho delegovat úkoly. Máte spoustu možností, takže jaké si to uděláte, takové to budete mít. Pravidla jsou v případě takové pozice dost podobná těm, jako když jste na volné noze,“ říká Pouchlý.

V nadsázce ale přišla řeč také na častou rigidnost velkých společností. „Pokud chcete být lempl, v průměrném korporátu můžete jet na půl plynu a nikdo to nepozná. Trochu nadneseně tvrdím, že když přenesetete tajně celou firmu na pustý ostrov, bude jí trvat dva měsíce, než zjistí, že už nemají žádného zákazníka. Do té doby si lidé v organizaci v klidu vydrží vzájemně posílat maily, chodit na meetingy a diskutovat,“ vtipkoval Pouchlý.

Zásadní rys v podstatě každé velké organizace je však nutnost účastnit se vnitropolitické hry. „Dobrým příkladem jsou třeba seriály Games of Thrones nebo House of Cards. V korporátu to funguje dost podobně. Pokud na něco takového nemáte nervy, tak se na středním a vyšším managementu nikdy neudržíte,“ upozorňuje Pouchlý.

 

Zcela novou dimenzi pak přináší práce ve startupu. Své o tom ví zakladatel společnosti OrganizeTube Vladimír Sedlařík. „Startup je ideální pro lidi, kteří se chtějí realizovat. Není to jak v korporátu, kde musíte ctít tisíce procesů,“ vysvětluje Sedlařík.

Na druhou stranu ale musíte být připravení na menší míru svobody a hlavně velké množství energie, které ze sebe musíte neustále vydávat. „Je zapotřebí reagovat rychle, protože pokud jako startup nezačnete generovat peníze nebo nemáte investora, tak můžete za pár měsíců umřít. Takže pořád musíte jet na sto deset procent,“ upozorňuje Sedlařík. Často naivní představu startupové svobody bez těžké dřiny narušuje také váš případný investor. „Právě on se může stát bičem, který nad sebou máte. Nezajímá ho třeba to, že je někdo nemocný, chce vidět výsledky,“ dodává Sedlařík.