Podnikatelský záměr je písemný dokument, kde je základní představa podnikatele o jeho živnosti či obchodní společnosti. Text může podnikatel vytvářet i pro svou potřebu. Častější ale je, že podrobný plán podnikání vyžadují ti, kteří podnikatele mohou, ale také nemusí finančně podpořit. Tedy typicky společník, investor nebo banka, která dostane žádost o podnikatelský úvěr. Dokonce se dá říci, že bez dobrého podnikatelského záměru není u takové žádosti příliš reálná šance na úspěch.
Základní údaje
Podnikatelský záměr musí samozřejmě obsahovat všechny základní údaje o podnikateli a jeho (budoucí) firmě. To znamená osobní údaje, informace o firmě a povaze její činnosti, a to včetně uvedení zákonných úprav. Dále by v dokumentu měla být prezentována stručná historie podnikatele nebo firmy a krátkodobé i dlouhodobé cíle. Nezbytné je popsat nabízené výrobky či služby, pokud možno s důrazem na jejich kvality a potenciální komerční úspěch.
Průzkum trhu
Banku či investora logicky zajímá, jak podnikatel dospěl k názoru, že jeho projekt je životaschopný a že o něj bude na trhu jakýsi relevantní zájem. Je vhodné podnikatelský záměr podpořit marketingovým průzkumem a případným srovnáním s konkurencí. To se může týkat cenové politiky, reklamy či dlouhodobé strategie, která by měla projektu zajistit zákazníky.
SWOT analýza
Kromě produktů nebo služeb není na škodu zahrnout představy o majetku podniku, protože ty samozřejmě úzce souvisejí s žádostí o finance. Ze stejného důvodu by se mělo pohovořit i o případných zaměstnancích a jejich mzdách. A rozhodně není na škodu celkově zhodnotit silné a slabé stránky projektu, příležitosti a rizika. Optimálním nástrojem k tomu je analýza SWOT, pomocí níž lze parametry dobře prezentovat. SWOT analýza je metoda vhodná jako příprava pro marketingový plán malých firem. Jejím výstupem je matice se čtyřmi kvadranty, do nichž se zapisují silné stránky, slabé stránky, příležitosti a hrozby.
Finanční rozvaha
Nejméně oblíbenou částí podnikatelského záměru jsou zaručeně ekonomické výpočty, ale bez nich to bohužel nejde. Mělo by se tedy začínat základní finanční rozvahou, ukázkou kalkulace cen a výpočtu nákladů na zaměstnance a komplexním rozpisem fixních i variabilních nákladů. V případě majetku podniku je vhodné začlenit výpočet odpisů, týkajících se např. nemovitosti či auta. To vše logicky vyžaduje nastudování základních právních norem a mnoho výpočtů, se kterými ale naštěstí může pomoci třeba Excel.
Cash Flow
Vyvrcholením části s ekonomickými výpočty je většinou analýza finančního toku (cash flow), v níž se předchozí údaje propojí a rozloží po časové ose. Z této analýzy by mělo vyplývat, kdy by se projekt měl stát ziskovým. A to samozřejmě bývá pro banku či investora klíčové, jelikož nerealistické (tzn. podezřele optimistické či naopak zbytečně pesimistické) výsledky této části jsou logickým důvodem pro zdvořilé odmítnutí podpory.
Forma versus obsah
Bylo by ale chybou zaměřit se jen na obsah podnikatelského záměru a pominout formu. Nelze udělat větší chybu než představit záměr třeba obsahově skvělý, ale formou mizerný, protože u banky či investora to jistě vzbudí pochybnosti. Dejte si proto práci i s úrovní zpracování, která by měla odpovídat ambicím projektu. Dobré grafické a jazykové provedení znamená mnoho a někdy může být i rozhodujícím faktorem, protože může něco prozradit i o kvalitě a potenciálu toho, kdo podnikatelský záměr vytvořil a předložil.
