Od 1. ledna letošního roku, kdy začala platit novela zákona o zaměstnanosti, je švarcsystém nově považován za nelegální práci. Švarcsystém je přitom v celoevropském měřítku českým unikátem. Tento zastřený pracovněprávní vztah, který u nás vznikl počátkem 90. let minulého století, je vlastně zaměstnáváním na živnostenský list, kterým se obchází hlavní pracovní poměr.
Miroslav Švarc: Duchovní otec švarcsystému
Možná si mylně myslíte, že švarcsystém je odvozen od slova „schwarz“ (tj. německy černý), k čemuž by se tedy mohl logicky vztahovat pojem „práce na černo“. Švarcsystém je ovšem pojmenován po svém zakladateli, benešovském podnikateli Miroslavu Švarcovi, který počátkem 90. let 20. století přišel právě s touto „převratnou novinkou“ jak ušetřit za povinné odvody státu.
Práce na IČO
Duchovní otec švarcsystému Miroslav Švarc začal podnikat již v roce 1989. V Benešově založil stavební společnost Švarc, s. r. o., která zbohatla právě praktikováním švarcsystému. Švarc se totiž rozhodl všechny své zaměstnance propustit. Ti, kteří se chtěli vrátit, si museli vyřídit živnostenské oprávnění. Stali se tedy osobami samostatně výdělečně činnými. Švarc s nimi následně opět uzavřel smlouvu, a snížil tak vysokou cenu práce.
Pád společnosti
Švarcově firmě se dařilo až do roku 1992, kdy byl švarcsystém novelou zákona o zaměstnanosti zakázán. V polovině 90. let 20. století navíc stavební společnost Švarc, s. r. o., zkrachovala, a to vinou neúspěšné koupi rozestavěného paláce ze skla a betonu na pražské Pankráci kousek od metra Budějovická.
Vězení a tučné pokuty
Za to, že Miroslav Švarc neodváděl státu pojištění a daň ze mzdy svých zaměstnanců – nezaplatil mimo jiné pojistné ve výši dvou milionů korun – byl soudem v roce 1999 pravomocně odsouzen na tři roky nepodmíněně. Nakonec si odseděl devět měsíců a za provozování švarcsystému zaplatil několik vysokých pokut. V současné době žije v ústraní.
PŘIPRAVUJEME O ŠVARCSYSTÉMU:
Nelegální práce, za niž hrozí tučné pokuty
V čem je výhodný, a v čem naopak ne?
Existují legální možnosti
