Švarcsystém, tedy zaměstnání „na živnostňák“, má od letošního ledna utrum, neboť se na něj nově hledí jako na nelegální práci. Za využití švarcsystému v praxi tak firmám i fyzickým osobám hrozí horentní pokuty. Co si pod švarcsystémem představit? V kostce řečeno, o švarcsystém se jedná v případě, kdy je klasický pracovněprávní vztah (tedy vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem) ve firmě nahrazen smluvním vztahem o dílo mezi dvěma podnikateli.
Švarcsystém jako závislá práce
V případě švarcsystému se ve skutečnosti jedná o klasickou závislou práci, která je zakrytá předstíraným obchodním vztahem dvou podnikatelů. Jednoho z těchto podnikatelů můžeme označit za jakéhosi „pseudo-zaměstnance“, jenž vlastně mimo pracovněprávní vztah vykonává závislou práci. Závislá práce však může být, s odvoláním na novelu zákona o zaměstnanosti platnou od letošního ledna, vykonávána pouze v pracovněprávních vztazích.
Znaky závislé práce jsou především tyto:
- osobní výkon práce zaměstnancem
- práce je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance
- zaměstnanec pracuje podle pokynů zaměstnavatele
- zaměstnanec pracuje jménem zaměstnavatele
- zaměstnanec pracuje v dohodnuté době
- zaměstnanec pracuje na pracovišti zaměstnavatele, případně na jiném dohodnutém místě
- zaměstnanec pracuje za mzdu, plat nebo odměnu za práci, a to na náklady a odpovědnost zaměstnavatele
Opětovný zákaz
Švarcsystém byl poprvé zakázán v roce 1992, a to novelou zákona o zaměstnanosti. V roce 2007 vypadl ze zákoníku práce jeho přímý zákaz, i tak byl až do prosince 2011 státní správou považován za jeden ze způsobů daňových úniků. Přesto fungoval v řadě tuzemských společností a úřady jej zpravidla tolerovaly. K 1. lednu 2012 vešla v platnost novela zákona o zaměstnanosti, která švarcsystém opět zakázala, tj. označila jej spolu s prací na černo za nelegální práci.
Kontroly a sankce
Od letošního ledna hrozí osobám, které vykonávají závislou práci mimo pracovněprávní vztah, a samozřejmě i společnostem, jež takto dané osoby „zaměstnávají“, vysoké peněžité pokuty. Firmě využívající švarcsystém může být udělena pokuta v rozmezí od 250 tisíc korun až do 10 milionů korun. Fingovaný zaměstnanec pak může dostat pokutu až do výše 100 tisíc korun. Kontroly mají být opravdu časté – Státní úřad inspekce práce jich chce do konce letošního roku provést kolem 200 tisíc.
Doklady prokazující legální práci
Jak se vyhnout případnému pokutování? Od dubna letošního roku musí disponovat všichni zaměstnavatelé a zaměstnanci doklady, které prokazují legální práci. Nepracujete-li tedy načerno nebo na švarcsystém, stačí, když kontrolorům ze Státního úřadu inspekce práce předložíte kopii platné pracovní smlouvy, jež máte uzavřenou se svým zaměstnavatelem.
Ovšem tento doklad prokazující legální práci musíte kontrolorům předložit ihned. Opožděné dodání tohoto dokladu vám totiž úřady neuznávají a automaticky byste byli zařazeni do kolonky toho, kdo vykonává nelegální práci. A tím pádem byste mohli být i pokutováni.
