TIP NA KNIHU: Komunikační a jiné měkké dovednosti

Pro ty, kteří netuší, co jsou tzv. soft skills neboli měkké dovednosti, se nabízí jednoduchá definice: soft skills je zastřešujícím pojmem pro oblast sociálních kompetencí (například komunikace, spolupráce či zvládání konfliktů) a emocionální inteligence (schopnost člověka správně zacházet s vlastními pocity i pocity druhých).

Komu a proč je kniha Komunikační a jiné měkké dovednosti určena, předesílají autoři hned v úvodních textech Co vám nabízí tato kniha a Jak optimálně využijete tuto knihu. Knihu lze doporučit všem, kteří chtějí něco zjistit o soft skills obecně, na některé aspekty nahlédnout podrobněji i využít nové poznatky ke konkrétnímu zlepšení u sebe sama.

Dále je kniha řazena do šesti kapitol. V první Zhodnoťte své měkké dovednosti autoři vybízejí ke zhodnocení sama sebe pomocí jednoduchých grafů ve třech základních oblastech měkkých dovedností. Otestujeme se, jak jsme schopni pracovat sami na sobě, jak jednáme s lidmi a jak řešíme úkoly. Jde o předběžné ohodnocení sama sebe, které nám má pomoci při dalším studiu knihy a následnému rozvoji jednotlivých oblastí našich měkkých dovedností.

V kapitole druhé Měkké dovednosti – proč a nač? se konečně dozvíme (kdybychom to do té doby netušili), co patří k soft skills (měkkým dovednostem) a že je lze rozvíjet a trénovat. Následující tři kapitoly jsou stěžejními částmi celé knihy. Rozebírají podrobně jednotlivé skupiny měkkých dovedností a na závěr shrnují, co jsme se měli v každé z nich naučit.

Kapitola Osobní kompetence – schopnosti zacházet sám se sebou se dále dělí do třinácti podkapitol. V nich máme možnost nahlédnout pod pokličku důležitým aspektům našeho sebepojetí, jako je suverénní vystupování, sebekontrola, sebereflexe, odolnost proti stresu, ochota učit se nebo sebemotivace.

Jak postupovat při interakci s ostatními se dozvíme ve čtvrté kapitole Sociální kompetence – schopnost kontaktu s ostatními. Důležitými oblastmi, na které bychom si měli dávat pozor, jsou například schopnost vyznat se v lidech, být k nim pozorní a empatičtí, ale i schopnost navazovat kontakty a motivovat a vést druhé. Jako přínosná se mi zdá i část o pravidlech společenského chování, kterou řada lidí neovládá vždy stoprocentně.

Autoři nezapomínají ani na řešení úkolů. V kapitole Metodické kompetence – schopnost řešit úkoly stručně čtenáře zasvěcují do tajů prezentací, vizualizace, kreativního řešení problémů či správného zacházení s časem.

Název poslední kapitoly Jak dále rozvíjet měkké dovednosti a rada na závěr mluví sám za sebe. Autoři zde shrnují základní zásady, jak přistupovat k rozvoji našich schopností a dovedností a radí, jak můžeme být úspěšní a efektivní při snaze o zlepšení.

Plusem knihy je její jasné a jednoduché členění a příjemná čtivost. Pro doplnění a procvičení obsahuje i řadu příkladů z praxe, tipů expertů a úkoly i s jejich řešeními, které vhodně dokreslují teoretické části. Poměrně široký tematický záběr knihy a menší záběr stánek ji řadí spíše k dobrému výchozímu bodu pro udělání si představy o tématu,

než podrobnému návodu pro další studium jednotlivých oblastí, které u sebe potřebujeme a chceme rozvíjet.

Užitečné pasáže knihy

„Personalisté v rozhovorech neustále zdůrazňují, že od svých zaměstnanců vyžadují celou řadu měkkých dovedností, protože jsou v pracovním životě nezbytné. Ale obecně nejde o to, abychom se přizpůsobili a všechny tyto požadavky splnili do puntíku přesně. Více záleží na naší upřímnosti a rozvoji dovedností, které odpovídají našemu životnímu plánu.“

„U osobních kompetencí se raději řiďte Aristotelovou zásadou: Vyhýbejte se extrémům a usilujte o střed. Zdravé sebevědomí je klienty i kolegy přijímáno lépe než povýšená suverenita. A trocha nervozity ze stresu působí určitě povzbudivěji než naprostý klid, když je před vámi hora úkolů. Střed v tomto případě neznamená průměr.“

Důležité údaje: