TIP NA KNIHU: Umíme to s konfliktem

Nakladatelství Grada vydalo příručku, jak se chovat v nepříjemných situacích a zejména v konfliktních rozhovorech Umíme to s konfliktem. Ač se v úvodu píše, že jde o materiál použitelný širokým okruhem čtenářů, je kniha zaměřená spíše na manažerské pozice. Popisuje konflikt jako takový, jeho prevenci a upozorňuje například na časté nedostatky komunikátorů.

Příručka Umíme to s konfliktem s podtitulem Náročné situace a jejich řešení upozorňuje už na obale, že jde o „psychologii pro každého“. Knížka je opravdu často až příliš teoreticky zaměřená, popisuje vzorce konfliktního chování, psychologické aspekty osobnosti, a jak se podle nich chovat. Obecnější část v každé kapitole ale vyvažuje stejně propracovaný příklad z reálného prostředí. Nakladatelství Grada přineslo na trh knížku zaměřenou zejména na manažery a řešení potíží z jejich pozice. Proto ale příručku Umíme to s konfliktem využije každý v případech, kdy vede jakýkoli tým. Zejména kapitola jak zvládat náročné rozhovory může být užitečná vlastně i v běžném životě. 

Konflikt se dá jednoduše definovat a o to lépe zvládnout 

Na začátku konfliktu je vždy spouštěč. Může jím být situace, ve které se člověk nachází, například horko, hluk nebo nedostatek či přebytek informací nebo lidé, třeba nepříjemná osoba. Spouštěčem se můžeme stát i sami, třeba kvůli aktuálnímu zdravotnímu stavu nebo temperamentu. 

Druhou fází je eskalace, hromadí se napětí, ale je zachovaná racionalita. V tuhle chvíli je možné ještě začít vysvětlovat, vizualizovat, posunout konflikt v čase („vrátíme se k tomu za dvacet minut“) nebo požádat o vstup třetí osobu. 

V případě, že se nepodaří ve fázi eskalace konflikt zarazit, dostaví se vrchol konfliktu, který je plně emocionální, racionalita je potlačená. V tuhle chvíli je možné buď odejít z místa, odklad v čase, dohoda o nedohodě („my dva to nevyřešíme“) nebo vstup třetí osoby. 

Následuje zklidnění, při kterém ale stačí neopatrná poznámka a vrchol konfliktu se vrací. V postkonfliktním stavu je pak dobré udělat zpětnou vazbu, analýzu a dopřednou vazbu (jak se v podobné situaci chovat příště).

Komunikační zlozvyky rozhodně nepomáhají

Mezi takzvané komunikační zlozvyky patří například ironie, nepřímé sdělování, přehánění nebo nadnesení hodnocené situace, zevšeobecňování drobností nebo mlžení a únik od tématu. Rozhovor na takové bázi lze jen těžko dovést ke smysluplnému cíly. 

Naopak skvěle poslouží zejména při konfliktním rozhovoru soulad slovního a mimoslovního vyjadřování, konkrétnost a specifičnost, otevřenost, jasnost a srozumitelnost, plynulá komunikace a bez agrese vyjádřené záporné požadavky. 

Náročné rozhovory lze zvládnout s noblesou

Diskuse o osobních zvyklostech, komplikacích, ale i třeba tělesném pachu, alkoholismu nebo osobních problémech je možné i na pracovištích řešit bez zbytečných trapných pocitů a na úrovni. Jde o emočně vypjaté situace, které je potřeba více než jiné řešit rychle a co možná nejvíc v klidu. Konflikt tohoto typu by měl vypadat následovně: Úvod, po něm sdělení záměru a okamžitě prostor pro druhou stranu, poté vyjádření empatie, dále vysvětlení cíle a další prostor pro vyjádření druhé strany. Na závěr by měla vždy padnout nějaká společná dohoda. 

V náročných rozhovorech je důležité nenechat se strhnout emočními výlevy. Když se potřebujete uklidnit nebo získat čas, položte otázku. 

Závěrem: hodně spěte a dobíjejte baterky

Příručka Umíme to s konfliktem nabízí více, než se vejde do jednoho článku. Při čtení se dozvíte mimo jiné také podrobnosti o manipulaci, vyzkoušíte si v testové podobě některé konfliktní situace a dočtete se o jejich správném řešení. Po prostudování také poznáte lháře podle jeho neverbálních znaků a nabudete další užitečné vědomosti. V závěru radí autorka nezapomínat při svém pracovním nasazení na pohyb, spánek, sociální vztahy a zdravý time management. Prostě bez dobitých baterek to půjde těžko.

Důležité informace: