Provádět na hradech a zámcích se může zdát jako romantická práce, potkáváte spoustu lidí v pohádkovém prostředí a ještě vám za to zaplatí. Ale takový průvodce musí zvládnout nejen perfektně převyprávět naučené informace, ale je potřeba mít i široké historické povědomí, příjemné vystupování, spoustu trpělivosti a silné hlasivky. A to každý den, ať se děje cokoli.
Když toužíte stát se alespoň v letních měsících turistickým průvodcem na některé z památek v Čechách, je potřeba začít se zajímat nejlépe už před Vánoci nebo začátkem ledna. Takhle brzké datum vám totiž na většině míst zajistí, že si budete moct termín své brigády vybrat sami. Je dobré si dopředu zjistit, co všechno práce obnáší. Může se stát, že nebudete jen provádět, ale třeba i uklízet nebo zajišťovat chod svateb, pokud se na památce pořádají. Také je dobré vědět, jak je to s volnem, jestli je tradičně v pondělí zavřeno a vy budete tím pádem odpočívat. Jinak se vám totiž může stát, že žádné volno mít nebudete a to je pak nepříjemné překvapení.
Povede-li se vám nakonec si místo zajistit, čeká vám povinnost naučit se zpaměti text, který budete návštěvníkům vyprávět. Každému funguje paměť jinak a každá památka má své okruhy jinak dlouhé, ale obecně platí, že je dobré se začít textem zabývat přibližně měsíc před nástupem do práce. Doporučuje se, být schopen převyprávět celý výklad týden dopředu a stále si ho opakovat. Když totiž potom předstoupíte před lidi, padne na vás nervozita a pasáže, které jste doma nezvládali bez problémů, vám prostě vypadnou. Když se to stane s jednou větou, není to takový problém, jako když chybí celé odstavce nebo dokonce stránky.
Dalším úskalím, pokud se chystáte provádět poprvé a nikdy před tím jste před větším počtem cizích lidí nemluvili, je nervozita. Nikdo vám nedokáže dát opravdu fungující radu, jak se jí dopředu zbavit. Zdá se, že nejúčinnější je léčba šokem. Z vlastní zkušenosti můžu říct, že po jednom či dvou dnech, vám bude jedno, kolik lidí na vaši prohlídku přišlo. Co je podstatné, nedat svou nervozitu najevo.
Při výkladu je potřeba se koukat na lidi. Komu to dělá potíže, může se dívat třeba na zeď za nimi nebo na nějaký objekt, který je mezi turisty vidět. Největší chybou je vyprávět celý výklad do země. Působí to neprofesionálně a nikdo vás nevydrží poslouchat. Častým problémem turistických průvodců je také velmi rychlé tempo mluvení. Když vykládáte tentýž text posté, máte pocit, že můžete zrychlit, ale chudáci turisté ho slyší poprvé a nerozumí vám ani slovo.
Když tedy zvládnete svou nervozitu a projev, je potřeba se naučit další věci. Pročtěte si historii památky, na které provádíte, do větších detailů. Nemusíte všechno vědět přesně, stačí mít všeobecný nadhled a být schopný zvídavého turistu odkázat na publikaci, která se jeho dotazem zabývá podrobněji. Je také dobré prohlédnout si mapu okolí a vyhledat další zajímavá místa, kam se může takový turista podívat. Často se vás budou lidé také ptát na nejbližší koupaliště, dětské hřiště, vlakové nádraží, hotel či kemp nebo restauraci, kde se dá dobře najíst. Zjistit si takové informace vám zabere několik málo minut, ale využijete je mnohokrát. Obrovskou výhodu máte samozřejmě tehdy, kdy bydlíte blízko a znáte okolí jako své boty.
Turistický průvodce je brigáda příjemná, nijak náročná, ale ne bezpracná. Vyžaduje všeobecný přehled a odpovídající povahu. Až vám totiž budou lidé na prohlídce usínat, děti vyrušovat a osahávat exponáty a vy budete zrovna po oslavě kamarádových narozenin, ze kterých jste se vrátili ve tři ráno, musíte stejně nasadit milý úsměv a trpělivě vyprávět celou historii a příběhy vám svěřené památky.
