Učit při studiu je výborná škola, míní mladá pedagožka

Mezi puberťáky
U studentů bylo přijetí mnohem bouřlivější. Sympatická mladá brunetka „za katedrou“ způsobila na škole poprask. „Při nástupu mi pan ředitel řekl, že je sám zvědav, jestli mladá holka mezi puberťáky bude spíš výhoda, nebo nevýhoda,“ usmívá se. Pavla rozhodně své mládí považuje za klad. „Jasně, nezařvu v tělocviku jako statný muž a respekt nemám taky zdaleka stejný, ale jsou žáci, kteří potřebují i jiný přístup, a osvědčilo se mi s žáky více komunikovat,“ popisuje své zkušenosti. 

V 5:00 budíček na krasobruslení
Pavla se o sladké studentské mládí připravila dobrovolně. Práci totiž začala hledat poté, co se těsně nedostala na magisterské studium. „V den, kdy jsem podepsala smlouvu v práci, mi přišel doporučený dopis z Brna, že lidé přede mnou nenastoupí, takže jsem přijata do studia. To byla výzva stihnout všechno – studium i práci,“ vzpomíná. „Občas to ale byl docela mazec. Pondělí, úterý a pátek jsem učila. Ve středu a čtvrtek jezdila do Brna na denní studium. Jeden semestr jsem jezdila do Brna vlakem 5:40, abych stíhala krasobruslení,“ mluví o peripetiích Pavla. Toto nepohodlí se jí ale vyplatilo. „Pracování při studiu byla výborná škola. Měla jsem na celý studijní proces jiný pohled než ostatní spolužáci, řekla bych realističtější,“ pochvaluje si.

Hození do vody
Stejně jako v mnoha jiných odvětvích, i benjamínci za katedrou jsou na začátku překvapeni různými věcmi. „Zaskočilo mě asi to, že tady nebyl žádný takzvaný uvádějící učitel. Na vysoké škole se o tom pořád mluví, že by na každé škole měl být, ale praxe je jiná a nemyslím si, že my jsme výjimka. Nikdo mi moc neřekl, co a jak, tudíž je člověk hozen do vody a musí se snažit sám,“říká Pavla.

Velká zkušenost učitelky Bártlové souvisí s pořádáním výletů a sportovních kurzů. „Když se mi zranil první žák, tak jsem strašně přemýšlela, co jsem udělala špatně, proč se zranil a jestli to nebyla moje chyba, ale postupem času se z toho stává rutina, protože to je pořád naražený palec, bolest stehenního svalu… Nejhorší úraz zatím byl úder florbalovou hokejkou do oka.“ 

Peprné zážitky
O „humorné historky z natáčení“ nemá mladá učitelka nouzi. Se smíchem vzpomíná na žáka, který se zajímal, kolik je jí let. Pedagožku tato otázka zaskočila a psala se, proč ho to zajímá. „No, já mám totiž o čtyři roky starší přítelkyni a strašně by mě zajímalo, která z vás je starší…,“ ušklíbl se. „Přítelkyně byla starší,“ připouští Pavla s úsměvem. Další vtipnou zkušenost má z první hodiny tělocviku se sousedem, který se stal jejím žákem. „Jako děti jsme skákali panáka, jezdili na kole, hráli vybíjenou… A on se mě přede všemi zeptal, zda mi má tykat nebo vykat…,“uzavřela sympatická učitelka tělocviku Pavla Bártlová.