Nejste si jistí, jak vybrat sídlo společnosti? Pak je tento článek právě pro vás. Dozvíte se mimo jiné, jaké jsou hlavní výhody a nevýhody virtuálních kanceláří a jak se mezi sebou liší kvalita levnějších a dražších poskytovatelů těchto služeb.
Ještě před pár lety byly virtuální sídla velmi oblíbené. V Praze má své sídlo téměř polovina tuzemských firem. Mnoho firem má své sídlo i v Brně. Nejčastěji to jsou firmy poskytující IT služby, poradenství aj, které ke své činnosti nepotřebují nebo nechtějí kancelář.
Jak vybrat sídlo společnosti - rozdíly mezi virtuálním a klasickým
Jaké jsou 3 hlavní výhody virtuálních sídel?
- Finanční úspora – jak již bylo zmíněno v úvodu, asi nejvýznamnější výhoda je úspora nákladů na provoz a nižší počáteční investice. Neplatíte vysoký pronájem reálné kanceláře, ale pouze malý poplatek za tu virtuální. Dále nemusíte kancelář nijak vybavovat ani rekonstruovat.
- Prestiž – zvláště při obchodování se zahraničím může adresa v lukrativním městě, např. Praze nebo Brně, působit velmi luxusně oproti nějaké vesnici bůh ví, kde.
- Odlišení podnikatelských a soukromých aktivit - někteří podnikatelé nechtějí sídlo své společnosti u sebe doma, ale na druhou stranu si nepotřebují pronajímat celou kancelář. Tedy pronájem kanceláře by pro ně byl zbytečně nákladný. Právě pro tyto případy se jeví virtuální kancelář jako výrazně levnější varianta.
Které 3 nevýhody s sebou virtuální adresa přináší?
- Dejte si pozor na případ, kdy by vaši adresu sídla sdílelo několik tisíc dalších firem. To může působit poněkud podezřelým dojmem – jako byste se chtěli něčemu vyhnout. Zajímavost – na ulici Rybná v Praze se nachází dům s nejvíce sídly tuzemských firem. Sídlí zde bez mála 4 tisíce firem!
- Již není výhodou nižší riziko finanční kontroly. Obliba virtuálních kanceláří v Česku částečně klesla poté, co přišly o svou velkou výhodu – nižší riziko finančních kontrol. Od léta roku 2016 si finanční správa ustanovila celostátní působnost, tzn., že kterýkoliv finanční úřad může kontrolovat kterýkoliv daňový subjekt v České republice. Mnohé subjekty tak přišly o motivaci mít virtuální sídlo ve velkých městech.
- Nechtěná pozornost od finančního úřadu. I když jsou virtuální sídla při splnění podmínek zcela legální (např. přebírání písemností, kontakt s veřejností atd.), mohou přitahovat jistou pozornost FÚ. Někteří se skrze virtuální sídlo snažili vyhýbat daním, to už je samozřejmě nelegální. V očích finančního úřadu tak virtuální sídla vzbuzují podezření a v případě pochybností či nedůvěryhodných daňových přiznání se na tyto firmy podívají mnohem pečlivěji. Společnost Bisnode udává, že 44 procent nespolehlivých plátců DPH využívá virtuální kancelář, což vůbec nenahrává pověsti virtuálních sídel.
Jak finanční úřad pozná virtuální adresu?
Finanční správa sleduje adresy sídla již při registraci. Dále i během existence společnosti sleduje, zdali skutečně činnost podniku probíhá na dané adrese či nikoliv. Roku 2014 proběhla široká kontrolní akce s názvem Pomoc Praze, kdy se finanční kontroloři zaměřili na daňové neplátce i plátce DPH s virtuálními sídly. Bohužel, četnost kontrol u těchto firem z taktických důvodů úřad drží v tajnosti.
Rada závěrem – pozor na low-costové kanceláře!
Jednotlivé firmy nabízející služby virtuálních kanceláří se od sebe v poskytované kvalitě významně liší.
U těch nejlevnějších se dočkáte maximálně tabule s názvy sídlících firem a jedné mini kanceláře, kde vám jednou za měsíc vydají poštu. Naopak ty luxusnější nabízí celou recepci s personálem, zasedací místnost, pronájem reálné kanceláře (klidně jen na několik hodin) a mnoho dalších služeb.
Nyní znáte alespoň základní aspekty těchto služeb. Jaké sídlo si vyberete, je na vás. Jak to vidíte vy, bude si také zřizovat virtuální sídlo, nebo to raději uděláte po staru? Pokud volíte virtuální kancelář, stačí vám low-cost, nebo si rádi připlatíte za kvalitu?
