Většina studentů vysokých škol si během studia přivydělává brigádami. Ne každý z nich však ví, že je-li zaměstnán na dohodu o provedení práci či dohodu o pracovní činnosti, mohou mu být podáním daňového přiznání za předchozí kalendářní rok vráceny zdaněné peníze, nebo alespoň jejich větší část. Existuje totiž řada slev na dani, která se na studenty (a nejen na ně) vztahuje.
Dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti
Z dohody o provedení práce, která je omezena sto padesáti hodinami práce pro jednoho zaměstnavatele na jeden kalendářní rok, i z dohody o pracovní činnosti odvádí zaměstnavatel buď srážkovou daň ve výši patnáct procent (za podmínky, že si student vydělá méně jak 5 tisíc korun měsíčně a nepodepíše prohlášení k dani z příjmů fyzických osob), nebo zálohu na daň z příjmu (pokud je měsíční příjem studenta vyšší než 5 tisíc korun).
Uplatní-li zaměstnavatel srážkovou daň, nemůže student získat podáním daňového přiznání za předchozí kalendářní rok zdaněné peníze zpět. Patnáctiprocentní daň strženou ze svého příjmu však může student-brigádník získat, jestliže zaměstnavatele požádá o roční zúčtování.
Když zaměstnavatel platil studentovi zálohy na daň z příjmu, může se mu část zdaněného příjmu vrátit zpátky, pokud do 1. dubna podá daňové přiznání. Student-brigádník podává daňové přiznání nejen tehdy, chce-li vrátit zdaněné peníze, ale také pracoval-li v průběhu kalendářního roku u více zaměstnavatelů.
Jaký je v tomto případě zásadní rozdíl mezi dohodou o provedení práce a dohodou o pracovní činnosti? V případě dohody o pracovní činnosti totiž na rozdíl od dohody o provedení práce zaměstnavatel za brigádníka odvádí sociální a zdravotní pojištění. V rámci daňového přiznání tak v případě dohody o pracovní činnosti student do řádku 32 vepíše odvody na sociálním a zdravotním pojištění, které mu zaměstnavatel zaplatil.
Prohlášení k dani
Do 15. února má vždy student-brigádník možnost podepsat prohlášení k dani z příjmu fyzických osob. Tento růžový formulář má být podepsán do třiceti dnů od vstupu do zaměstnání a každoročně do 15. února. Student-brigádník by měl prohlášení podepsat v průběhu kalendářního roku u všech svých zaměstnavatelů a u posledního z nich si nechat vystavit roční zúčtování záloh, a to nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku.
Ptáte se, proč podepsat prohlášení k dani z příjmu fyzických osob? Jestliže u daného zaměstnavatele podepíšete prohlášení k dani z příjmu fyzických osob a zároveň u něj vyděláte méně než 5 tisíc korun měsíčně, vašich zdaněných patnáct procent nezmizí v nenávratnu (to by se jednalo o srážkovou daň), ale v rámci daňového přiznání (případně ročního zúčtování) si budete moci zažádat o jejich navrácení.
Daňové přiznání pro studenty – důležité poznatky:
– Musíte studovat prezenčně. Pokud tento fakt splňujete, můžete si vypočítanou daň snížit nejen o slevu na poplatníka (tj. 24 840 korun), ale i slevu na studenta (4 020 korun) – ovšem v případě, pokud jste studovali po celý kalendářní rok, za který daňové přiznání podáváte.
– Od všech svých zaměstnavatelů si vyžádejte potvrzení o dosažených příjmech a odvedených zálohách za celý kalendářní rok a toto potvrzení přiložte k daňovému přiznání.
– Pokud máte jako student hypotéku nebo si spoříte do penzijního fondu, můžete si uplatnit odpočty od základů daně.
– Jste-li dárci krve, přiložte k daňovému přiznání potvrzení o bezpříspěvkovém odběru krve. Snížíte si tak daňový základ.
– Pokud rozdíl výsledné daně a zaplacených záloh vyjde jako záporné číslo, můžete si prostřednictvím daňového přiznání zažádat o vrácení daňového přebytku. A to jako student prezenční formy studia budete dělat vždy.
Studenti, kteří nemusí podávat daňové přiznání
Daňové přiznání za předchozí kalendářní rok nemusejí podávat ti studenti, kteří pobírají stipendium, neboť v tomto případě se jedná o příjem osvobozený od daně z příjmu. Je logické, že daňové přiznání nepodávají ani ti studenti, kteří během kalendářního roku neměli žádný příjem, a to ani z pronájmu či autorských práv. Daňové přiznání nepodávají rovněž ti studenti, kteří do 31. března požádali svého zaměstnavatele o roční zúčtování. A to v případě, pokud jejich celkové příjmy za celý kalendářní rok nepřekročily 6 tisíc korun.
